Duma po bouři.

Adolf Heyduk

Přešly mraky, přeletěly, blankytno je zas; tak i strasti, tak i žely ztrácejí se v čas. Stichnou hromy, zhasnou blesky, květ přizdobí zem; slunce zlíbá žalu stezky, nebe smír dá všem. Nuž, proč smutíš? Vše se změní, dumná hlavo, věz, bouř přináší osvěžení v myšlenek tvých les. –

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

366. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  3. CESTA K LESU (Antonín Klášterský)
  4. Jdou stíny duší... (Jaroslav Vrchlický)
  5. Sníh. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Smíření. (Josef Václav Sládek)
  7. None (Emanuel Miřiovský)
  8. LES SŠEŘENÝ – (Arnošt Ráž)
  9. Topoly. (Boleslav L. Černý)
  10. Doba písní. (Rudolf Pokorný)