Zaváto.

Adolf Heyduk

Ve žlutém listí teskliv kvílí své trudné žaly bouřný den, a rozchvěnými ňadry pílí cit úzkostlivě rozželen. Proč truchlí? – V lesa půdě vřesné se znova zrodí květná zvěst, až jaro v zlaté ruce plesne a zlíbá stromů ratolest. Ne srdci tak... Ó žití klamy! Hruď chvěje se a vzdychá ret... Pod zavátými vzpomínkami zda vzchází život v plný květ?

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

21. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jdou stíny duší... (Jaroslav Vrchlický)
  2. Do album. (Xaver Dvořák)
  3. Kout lesa. (Antonín Klášterský)
  4. Mlhy jdou nad lesy... (Bohdan Kaminský)
  5. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  7. Blýskavice. (Alois Škampa)
  8. DÍTĚTI DO PAMÁTNÍKU. (Josef Václav Sládek)
  9. JDE OSUD SVĚTEM. (Josef Kuchař)
  10. MLADÉ DÍVCE DO PAMÁTNÍKU (Bohdan Kaminský)