VZPOMÍNKA

Adolf Heyduk

Ne hvězdný blankyt jen a květná niva, ni mořská hloub a pýcha strmých hor, ni matčin cit jen, v lůžko-li se dívá, v němž její dítko, něžný dřímá tvor; ne soulad slov jen, tvarů, barev, zvuků, ni co lze rtem a zraků letem, co srdce k srdci poutá, s rukou ruku; i vzpomínka je vroucím duším světem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

461. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smrť Panny Marie. (Xaver Dvořák)
  2. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)
  3. RÁNO V ÚNORU (Viktor Dyk)
  4. POMÍJEJÍCNOST. (Ludvík Lošťák)
  5. Co tobě po tom! (Herma Pilbauerová)
  6. List k duši. (Bohdan Kaminský)
  7. NA VLNÁCH (Josef Holý)
  8. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  9. IX. Jak tu přepokorně klečí (Boleslav Jablonský)
  10. MĚSÍČNÍ RŮŽE. (Adolf Brabec)