Jak Bůh ráčí.

Adolf Heyduk

Jaro prchlo doubravou, jeseň kvapí boučím – třetí rok, má Šumavo, s tebou již se loučím, loučím se a chodím zpět – každým rokem nový květ s kytkou písní sloučím. Byl jsem šťasten v klíně tvém jako chasa ptačí, usedne-li ku zpěvu třeba na blodláčí; stárnu – spatřím-li tě as? dech se krátí, řidne vlas – nuž jak Pán Bůh ráčí. – Nebude-li hlava má v temném dřímať rovu, o svou berlu poutnickou podepru se v novu; a já vím, že písní jas obalí ji květem zas jak hůl Aronovu.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

192. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Uprostřed jara. (Alois Škampa)
  2. V PŘEDTUŠE JARA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V dobré míře. (Adolf Heyduk)
  4. SLOKY. (František Kvapil)
  5. 24. Místečka známá z předešlého léta (Vojtěch Pakosta)
  6. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  7. VĚČNÉ JARO (Vladimír Frída)
  8. Romance jarní. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Píseň. (Antonín Klášterský)
  10. Píseň zpěvákova. (Josef Václav Sládek)