Z houštin trávy rozbujněné

Adolf Heyduk

Z houštin trávy rozbujněné jarní květ se vytratil, avšak léta nové děti pod ochranou pučí sněti z čaromocných země sil. Podál, blíže sosny kmene sasanku můj spatřil zrak: pověz, pověz, kde jsi byla, či jsi z mála slunko pila, že vykvétáš pozdě tak? Sklonila se, zašeptala, sluch můj jak by povzdech stih’, „aj proč ptáš se, jsem-li milá, ňadra bych ti ozdobila nechť i pozdě, či to hřích?“

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

48. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naděje. (Adolf Heyduk)
  2. U knihy pohádek. (Adolf Heyduk)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZAHRADA MLÁDÍ. (Antonín Klášterský)
  5. S jara. (Adolf Heyduk)
  6. Přišla ke mně za noci... (Adolf Heyduk)
  7. ROMANCE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. VÁM. (Adolf Brabec)
  9. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. PRVNÍ KVĚT. (Adolf Brabec)