Žal pro milého.

Adolf Heyduk

Na podrytém břehu řeky stála, bílé ruce lomila a lkala: „Zlé jsou lásky, zlé života svody! Mám-liž skočit do té divé vody a své navždy ukončiti žaly? vždyť milého na vojnu mi vzali. Tam, kde kalná vlna na břeh skáče, po prameni čistém labuť pláče, a mně také tvář se rosí bledá; bílý zdroj své lásky duše hledá, touží v hrobě ukončit své žaly, vždyť mně přeubohé duši vzali.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

616. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Idylla stezky. (Alois Škampa)
  2. Jak s nebe sletlý... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. Vodník. (Ladislav Quis)
  4. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  5. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. *** (Bohdan Kaminský)
  7. U řek. (Antonín Sova)
  8. ROMANCE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. BALLADA O LÁSCE, JEŽ ODEŠLA. (Antonín Sova)
  10. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)