Dvě růže.

Adolf Heyduk

Zúpěl otec s matkou Třetího dne v šeru(T6f) v rouše nevěst s pláčem pochovali dceru(T6f) muzika jí hrála vyzváněli hrany(T6f) naříkali dívky mládenci i panny(T6f) Růží keř jí vzrůstal u hlav jarní chvíle(T6f) neměl květů kromě jedné růže bílé(T6f) ta však na hodinu čilých vánků spěchem(T6f) všecko zčarovala líbezným svým dechem(T6f) Bloudil junák krajem k hřbitovu jel v bludu(T6f) utrhl tu růži Těchou mít tě budu(T6f) bez růží jsem trávil dobu války celou(T6f) náhradou mi dýchej v síňku osamělou(T6f) Za klobouk dal růži vesel domů kluše(T6f) prodchnuta je síňka nadchnuta je duše(T6f) do vody svou kořisť sličný junák staví(T6f) co ji spatřil nijak nechce mu jít z hlavy(T6f) Na lože si lehá měsíc nebem kráčí(T6f) vzdychá junák chví se zdá li se co spáči(T6f) Zdá květ roste roste z něho dívka bledá(T6f) ve svatebním šatě tajemně se zvedá(T6f) K junákovi kráčí bílou ruku dává(T6f) Růží vzals mi duši hledám svého práva(T6f) tvé chci za ni srdce dej mi políbení(T6f) juž pomoci žádné mně i tobě není(T6f) Za ruku ho béře kloní se a shýbá(T6f) na dumavé čelo přítulně ho líbá(T6f) něžně usmívá se na ňadra ho vine(T6f) junák probouzí se všecko rázem hyne(T6f) Zmámen procit junák Sen byl Leč den vterý(T6f) zase z růže vstává dívčiny stín šerý(T6f) rychle přistupuje ku snícího loži(T6f) Zlíbej mě ó zlíbej je to vůle boží(T6f) Dávno jsi mně souzen já souzena tobě(T6f) růží jsem ti vzrostla na zánovním hrobě(T6f) zlíbej mě ó zlíbej vřele z ňader hloubi(T6f) jak se milá s milým v blaha době snoubí(T6f) Za ruce ho béře obě níž se shýbá(T6f) na čelo i líce roztouženě líbá(T6f) mile usmívá se na ňadra ho vine(T6f) junák probouzí se všecko rázem hyne(T6f) Zděšen junák vstává Sen byl Leč den třetí(T6f) přízračný zjev dívky zase k spáči letí(T6f) Dej mi políbení prosí lká a vzdychá(T6f) nevěstě jak sluší z lásky od ženicha(T6f) Jinak míru není mně a tobě taky(T6f) bloudit by nám bylo věčně mezi mraky(T6f) vzal jsi moji duši mým je srdce tvoje(T6f) sic budeme oba v hrobě bez pokoje(T6f) Kolem krku béře níž a níž se shýbá(T6f) na skráň líce ústa horoucně ho líbá(T6f) směje se a k ňadrům vášnivě ho vine(T6f) ji navzájem junák doba v půlnoc plyne(T6f) Šílen hoch se budí k uvěření stěží(T6f) bílá růže svadlá na srdci mu leží(T6f) její ret však tajně ve světničku šerou(T6f) dýchá netušeně vůní tisícerou(T6f) Strádal od té chvíle švarný junák mladý(T6f) nebylo mu léku nebylo mu rady(T6f) v oku jiskra hasla srdce v ňader těsnu(T6f) tvář li zruměněla bylo pouze ve snu(T6f) Vedle hrobu s keřem nový kopat káže(T6f) Skonal růži k prsám tisknou svadlé páže(T6f) muzika mu hrála vyzváněli hrany(T6f) plakali junáka mládenci a panny(T6f) Vsadili též jemu keř jak dívce prve(T6f) nezkvetl krom jednou růží jako z krve(T6f) ale divno věru jara mocná síla(T6f) na druhém též keři květ zas vynutila(T6f) Květ ke květu stále kloní se a shýbá(T6f) jak když milý milou objímá a líbá(T6f) urvat růže nikdo zde se neodváží(T6f) duše jsou dí pověsť hrobu toho stráží(T6f)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

97. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dvojí květ. (Adolf Heyduk)
  2. None (Josef Wenzig)
  3. JAROSLAV Z BOSKOVIC. (Adolf Heyduk)
  4. Noc plná hříchů nad Prahou se vznáší (Josef Holý)
  5. Pošumaví. (Adolf Heyduk)
  6. Stará panna. (Adolf Heyduk)
  7. Praze. (Adolf Heyduk)
  8. Pobělohorský privilej. (Adolf Heyduk)
  9. Svatyní je les, v ní svíce (Adolf Heyduk)
  10. Kostru časem vybělenou (Adolf Heyduk)