1 Už jaro zde, jenže se ještě

Josef Barák

1
Už jaro zde, jenže se ještě Už jaro zde, jenže se ještě
 jak malé dítě zimou třese, a nožka – slunce papršlek – je bázlivě v kraj pustý nese. Zde sedím mrzut v světnici a nevím, což už venku kvete, myšlének lonských hejno mne svým pozdním mrazem ještě hněte. A nevím, co těch myšlének nedomyšleno ve hrob kleslo, a co z nich květu opadlo, a co z nich ovoce přec neslo. A nevím, zdaž si myšlénky mám nově z jara odchovávat, a na podzim zas za živa i svým se srdcem pochovávat. 33 Ba věru, mne už zmrzela myšlének bujná, divá cháska, a mrzí mne už jara květ, ba mrzí i ta stará láska.
Básně v knize Z doby Májů:
  1. Kříž pod Petřínem
  2. Odplata
  3. Myslivec
  4. U vidění*)
  5. Zjevení
  6. 1 Už jaro zde, jenže se ještě
  7. 2 Nač dubnem pestrý máje čas
  8. 3 Chtěl jsem srdce pohrobiti
  9. 4 Oknem lehký větérek
  10. 5 Dej sem ruku, přírodo,
  11. 6 Po planině větérek
  12. 7 Jak dlouho trval země boj,
  13. 1 Zdálo se mi děvče býti
  14. 2 Kol divý pláč a truchlý zpěv
  15. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys
  16. 4 Jen jednou jsem ji políbil – jak málo je to muži! –
  17. 5 Ba mezi divy ve světě
  18. 1 Ze tvého očka fialka
  19. 2 Tvé oko je tak nevinné
  20. 3 Věř jen, oko nevinné,
  21. 1 Starou píseň lásky
  22. 2 Což se lidé starají,
  23. 3 Stojí černý pahorek,
  24. 4 Padl déšť, a vichr teď
  25. Už zvadla růže lásky mé,
  26. Přátelství krásné v prsa má
  27. Přemnohá srdce samotná
  28. Mně slabost divná lije se
  29. O vyslyš mne, můj příteli,
  30. To má je kletba jediná
  31. Jsem pustý piják, pitím jsem
  32. Též já jsem v žití obdržel
  33. K tak mnohým tvářím tisknul jsem
  34. Když na smrt někdy pomyslím,
  35. 1 MOJE HVĚZDY
  36. 2 JEN JEDNOU ŽÍT!
  37. 3 NOČNÍ TICHO
  38. 4 PŘEDTUCHA
  39. 5 ZA NOCI BOUŘNÉ BYL JSEM NAROZEN
  40. Mrtev
  41. Venku hudba
  42. Zvadlá růže
  43. Naše staré písně
  44. Má píseň
  45. 1 Můj sluch je kouzlem divným opojen,
  46. 2 Co láska a co lidská ctnost
  47. 3 Já mimo vlast jen třtinou jsem
  48. 4 Mně jest, jak bych byl otcem tvým,
  49. 5 Jak rád v tvém stínu vnadícím,