Naše staré písně

Josef Barák

Naše staré písně
Otevřely stavěké se hroby, a z nich místo starobylé plísně vyřinou se mocně dávné písně, – zpěvní svědkové to zašlé doby. Zpíval národ! – Jeho jaré zpěvy zachovaly obraz dávné síly, mužův ráznost, bolnou něhu děvy, – jsou jak otcové a matky byli. A teď lid náš v zpěvu dostonává; jeho píseň bolův svět je celý, jeho píseň však též rozveselí toho, jehož pláč už dokonává. Doplakali jsme a doželeli, odvrhli jsme stavěké své tísně, mocně, jaře, otcové jak pěli, nové zaznějí zas lidem písně. 63