Z ulice.

Josef Baše

Z ulice.
Malé děvce, rozcuchané, šat – kus hadru, čeho třeba! „Malý dárek, milostpane, hlad mám, já si koupím chleba.“ Bílý atlas, šperky, zlato, žárné oko, slíčné tváře: „Blázen v bídě šlape bláto, může-li jeť na kočáře!“ 21 Vpadlé oko, pohled chtivý a úšklebek v žluté líci: „Jak kdo může, ať se živí, líp zde, než-li na ulici.“ Hadry opět, hlas se třese, v svadlé tváři hříchu čtena: „Smilujte se, slitujte se, jsem nešťastná, slepá žena!“ 22