Loučení.

Adolf Heyduk

Tak už se loučím s junáctvím, už jarou bujnosť ztrácím, mé mládí točí šátečkem, a já se neobracím. Ach, nemohu se zastaviť, nechť, jak chce, na mne volá, a přec si na ně vzpomene ještě ta hlava holá. A přec si ně vzpomenou ještě ty kalné oči... Ach! v dálce bílým šátečkem mé mládí „s Bohem“ točí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

546. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVA PORTRÉTY (Xaver Dvořák)
  2. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)
  3. LXIV   Srdce mi zarostlo kartouzky, (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Letí časy... (Růžena Jesenská)
  5. CESTOU. (Antonín Klášterský)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Smutek. (Bohdan Kaminský)
  8. BALLADA O DUTÉ LÍPĚ. (Bohdan Kaminský)
  9. VE VLAKU. (František Hais)
  10. UBÝVAJÍCÍ MĚSÍC (Božena Benešová)