Česká chýše.

Česká chýše.
Chaloupka ze slámy kryta záplatami ze předu, ze zadu, každá stěna sloupečkem hotovým: bidélkem sosnovým, podepřena. Z roubení zeď tenká, s dlaň velká okénka, povahy nizoučké, ve práh bys kop’, do vnitř kdo jíť zkusí, držet-li nemusí nad hlavou strop? Peření u dveří, sotva kdo uvěří, bortí se, rozsýpá ve troud a prach; komín výš hřebene 77 vrchem si břemene, ubohý brach! Podál však u plůtku v hedvábném živůtku, v nedlouhé kytlici, jaký to květ! krasší se nezrodil, třeba jsi přechodil celičký svět. Kdykoliv zazpívá, sadem to zachvívá, strom hlavu rozvíjí, dál dýše zpěv; ten, když se rozvlní, všech srdce naplní mládců a děv. Jimi se rozlétá šírého do světa po luhu, po lese dále a dál, – mnohý juž dojemný pocit ač tajemný do srdcí svál. Tož mi ho nehaňte, – ukryjte, uchraňte 78 maličkých chaloupek klenot a stkvost; ze zpěvu staví se – tak v lidu praví se – do nebe most. 79