XXXVI. HOLD KRÁLOVSKÝ.

Adolf Heyduk

Co šestnáct roků toužil král(J4m) až dosáh toho v sled(J3m) sen poznovu mu budoval(J4m) a do Prahy ho ved(J3m) Pod žlutou ved ho zástavou(J4m) i žasli s mistrem žák(J3m) že na praporu rozkřídlen(J4m) byl orel dvouhlavák(J3m) Toť nevídaný posavad(J4m) byl římské říše znak(J3m) pták hlavy v aureolách měl(J4m) jak světec nejinak(J3m) A pyšně kráčel městem král(J4m) lid sběh se odevšad(J3m) a při zvonění zvonů s ním(J4m) sen v královský šel hrad(J3m) v nádheře zde posadil(J4m) jej na královský trůn(J3m) a k jeho slávě rozvířil(J4m) zvuk bubnů trub a strun(J3m) Na skráně korunu mu klad(J4m) na plece Karlův plášť(J3m) byl pánem země ustal hněv(J4m) i lidu vzdor a zášť(J3m) Dal k boku královský si meč(J4m) a žezlo v ruku vzal(J3m) a stolce zemských úřadův(J4m) svým věrným rozdával(J3m) Pan Menhart z Hradce purkrabím(J4m) pan Zajíc sudím zván(J3m) a Hynce Ptáček hofmistrem(J4m) je vděčně jmenován(J3m) Pan z Holic jako komorník(J4m) se druží k prvým třem(J3m) pan z Riesenburka nejvyšším(J4m) je zemským písařem(J3m) Vše věrně slíbil plnit král(J4m) oč národ věrně dbal(J3m) a k čemu slavnou přísahou(J4m) se Bohu zavázal(J3m) Lid jásá milostiv je král(J4m) vděk ze rtů letí k rtům(J3m) a slavnostně je provázen(J4m) král v zdobný Hankův dům(J3m) Jeť dům ten skvostněj upraven(J4m) než charý Králův dvůr(J3m) v něm panstvu vyhrazena síň(J4m) a lidu prostý kůr(J3m) Zde Zikmund sedl s královou(J4m) jež vážně kyne všem(J3m) pod zlatem tkaný baldachýn(J4m) i s panem legátem(J3m) Pan legát v purpur přioděn(J4m) se rozvil jako páv(J3m) a Barbořiných tvarů pych(J4m) byl vtěsnán pod hedbáv(J3m) Hle statná paní králová(J4m) vnad kyprých bez poskvrn(J3m) kněz všem je v podiv objemem(J4m) leč král jest jako trn(J3m) Jak vyschlý trn a chorý dnou(J4m) leč paní hrdý zjev(J3m) je čelem jako padlý sníh(J4m) a tváří jako krev(J3m) Jak broskev v podzim z lupenův(J4m) v roj panských zírá much(J3m) a bujná ňadra pozvedá(J4m) jí lásky lačný vzruch(J3m) Hold vzdává králi kněží sbor(J4m) i všechen panský rod(J3m) tlum vystrojených velmožův(J4m) i krásných paní svod(J3m) A není konce poklonám(J4m) vždy nový vchází host(J3m) a králová je samá zář(J4m) a samá milostnost(J3m) Zní fanfár hlahol v komnatách(J4m) vše jásá ven a ven(J3m) jen legát biskup Filibert(J4m) je stále zamračen(J3m) Jeť v síni Rokycana též(J4m) to příčiny mu dost(J3m) že nemůže se veselit(J4m) a hněvu býti prost(J3m) Vždyť český mísil do mše zpěv(J4m) když Zikmund přisahal(J3m) leč k legátovi nakloněn(J4m) dí polohlasem král(J3m) Jen poshov ještě tento den(J4m) vše jinak bude hned(J3m) vímť tvou že podporou jsem jen(J4m) na český stolec sed(J3m) Jeť třeba přetvářit se dnes(J4m) již zítra bude líp(J3m) a zase s lícem úsměvným(J4m) se k novým chodcům shýb(J3m) Aj Reček z Ledec Vítán buď(J4m) Hle věrný Pešík náš(J3m) a Velvar Vítej Přišels sám(J4m) Kde z Chlumčan Loudu máš(J3m) Kde Táboritův pokladník(J4m) je od otavských niv(J3m) Však hle tu jde a s úsměvem(J4m) král milostně mu kýv(J3m) Tenť v basilejský ondy sněm(J4m) hrd prapor bratrů nes(J3m) děl k legátovi hle jak zkrot(J4m) že radou stal se dnes(J3m) Tak všecky zvolna ukrotím(J4m) jen nespěchej jen strp(J3m) vždyť víš že drobný na titul(J4m) král Zikmund není skrb(J3m) I Rokycanu ukrotím(J4m) v čas odpyká svůj žert(J3m) A líbal kříž jejž k žehnání(J4m) měl v ruce Filibert(J3m) Lid přešel obřad vykonán(J4m) a žezlem kynul král(J3m) kdo v komnatách byl odcházel(J4m) a vyprázdněn je sál(J3m) Však slyš zas fanfár zvučí hlas(J4m) kýs nový vchází host(J3m) Ej odpočít si toužím již(J4m) dost komorníku dost(J3m) Než dveře jsou již dokořán(J4m) v síň divný vniká svit(J3m) a po chodbách se rozléhá(J4m) čtyř dusot od kopyt(J3m) A dovnitř netvor přiklusal(J4m) či netvorů to dav(J3m) Ne jeden jen Býk hrozný v půl(J4m) leč na tisíc má hlav(J3m) Viz zpuchlých nohou ohyzdnost(J4m) i břicha nepoměr(J3m) A hlavy Každá není liž(J4m) jak nemotorný džber(J3m) Ó jaký příšerný to z jev(J4m) A Zikmund stojí něm(J3m) toť obrovitý minotaur(J4m) Kdo jsi Kostnický sněm(J3m) Vždyť znáš mě přec jen v tvář mi hleď(J4m) a doznej ten že jsem(J3m) jenž v posměch Kristu ukrutnost(J4m) vznes církve zákonem(J3m) Jenž svatých duchů na tisíc(J4m) jsem pod plešemi měl(J3m) a v sofismatech točených(J4m) tresť víry vyráběl(J3m) Dnes každý tady vítán byl(J4m) kdo dřív tě v posměch měl(J3m) jen kdo ti radou byli dřív(J4m) těch jsi již zapomněl(J3m) Kdo ostřili tvých hněvů meč(J4m) a různých vášní hnis(J3m) těch nepozval jsi na svůj hod(J4m) tož přišli sami viz(J3m) Má paní právě vchází hleď(J4m) V sál vůně myrh se strou(J3m) z nich hydra trojí lidskou leb(J4m) výš zvedá s tiarou(J3m) Tři hlavy o třech tiarách(J4m) a každá z korun třech(J3m) král lek se v spánku zasténal(J4m) a křik když hydru střeh(J3m) Zrak k legátovi obrátil(J4m) a ke své choti král(J3m) ti oba však jak sochy jsou(J4m) jež výděs vytesal(J3m) Vše ztrnulo i komorník(J4m) i sluhů pestrá směs(J3m) strach jazyky jim podvázal(J4m) a v zrak jim hrůzu snes(J3m) Vše strnulo jen v něm je krev(J4m) ó hrozný hrozný den(J3m) král v potrojnou zří hydry tvář(J4m) a z úst se dere sten(J3m) Co ty zde chceš Jdu návštěvou(J4m) tys první milců mých(J3m) ač žena provdána již dřív(J4m) jsem o třech manželích(J3m) Mně chloubou s nimi hrdě žít(J4m) vždyť každý velmož jest(J3m) zač cizoložky v ohni mrou(J4m) tím já mám trojí čest(J3m) Co smilstvem nazval zvyku rab(J4m) my hodem slávy zvem(J3m) co chlípností víc není nám(J4m) než žití překypem(J3m) Jsem církev žena papežův(J4m) tys naším sluhou jen(J3m) a přec ti spěchám vylíbat(J4m) v hloub duše lásky sen(J3m) Sen lásky rozkoš všelikou(J4m) jíž neznal posud svět(J3m) ne krk jen celou postať tvou(J4m) chci vroucně ovíjet(J3m) Vím že jsi mým a budeš mým(J4m) i srdce tvého vděk(J3m) choť s chotěm chladní starci jsou(J4m) tys žárný miláček(J3m) V zlý krví sytil jsi mě čas(J4m) sňals s nohou tíhu pout(J3m) když divoký hluk Husitův(J4m) mne hrozil přepadnout(J3m) Já směla volně utíkat(J4m) a hradbou lží se krýt(J3m) než Husův myšlenkový meč(J4m) v mou hruď se mohl vrýt(J3m) Vše k vůli mně jsi vykonal(J4m) a rozmnožil mou zář(J3m) tys nedbal když ti spílal svět(J4m) Hle věrolomce lhář(J3m) Tys mým se choťům pomžil(J3f) až v jejich vděk a dík(J3m) jak světce v mé tě lůno ved(J4m) náš služný lidobýk(J3m) Ó hleď ký velebný to zjev(J4m) ty nezazlíš přec nám(J3m) když v tisíc hlav těch velebných(J4m) svou rozkoš vylíbám(J3m) S ním přišla jsem ó vesel buď(J4m) tři pospolu jsme zas(J3m) nuž zahoď zdobný stroje tret(J4m) ať volný je náš kvas(J3m) Spěš jako činils prvých let(J4m) spěš v kolotavý let(J3m) až prachu mrak se zvedne výš(J4m) a skryje všechen svět(J3m) Až splyne s ním náš dechu dým(J4m) a s věkem zatmí věk(J3m) kdo pozná pak kdo kacíř byl(J4m) a kdo byl pravdy rek(J3m) Noc věčná v dál se bude střít(J4m) nás potrojených plod(J3m) jak před stvořením paže střel(J4m) Bůh nad spoustami vod(J3m) A skáče netvor s obludou(J4m) a s nimi skáče král(J3m) a dusný prach a černý dech(J4m) dál šíří se a dál(J3m) A ze rtů jejich příšerných(J4m) tma valí se a dým(J3m) Kdo zjasní klam Slyš ký to hlas(J4m) Já já to učiním(J3m) A do síně v ráz v jeden skok(J4m) vlét běloskvoucí lev(J3m) a na něm žena ráje div(J4m) ba nebes vyšší zjev(J3m) Je nahá čarodějných vnad(J4m) a nadpozemských krás(J3m) zrak její samá slunná zář(J4m) hruď samý slunný jas(J3m) Nad božskou hlavou z plamenův(J4m) meč živý třímá páž(J3m) Aj příšero ty potrojná(J4m) jsem Pravda věků stráž(J3m) Jsem Pravda věz můj žhavý meč(J4m) všech klamů plaší směs(J3m) svých ňader sluncem pronikám(J4m) co temnotou skryl běs(J3m) A lev můj silnější je vás(J4m) než brány pekel jsou(J3m) on drtí vojska předsudkův(J4m) i s vůdcem najednou(J3m) Vás zdrtí též a podlou hruď(J4m) můj protne meče švih(J3m) nuž vzpruž se k skoku lve můj vzpruž(J4m) A lev se hrdě zdvih(J3m) A zdvih se božské ženy meč(J4m) jak sterých blesků svit(J3m) leč z legátových rukou král(J4m) kříž na obranu chyt(J3m) A bije v slunnou Pravdy tvář(J4m) i v prsa Zařval lev(J3m) a jako oheň v komnatách(J4m) se množí žhavá krev(J3m) Jas světel v komnatách se zmoh(J4m) a množí se vždy víc(J3m) a stále větší blýská strach(J4m) z králových zřítelnic(J3m) Hle hoří děsný minotaur(J4m) a hoří s hydrou král(J3m) jen božské Pravdy čarný zjev(J4m) jak jitřní slunce plál(J3m) A králi bedra spaloval(J4m) lví spár mu v boku tkvěl(J3m) a v prs mu vnikl Pravdy hrot(J4m) Král řval jak tur a bděl(J3m) Co probůh sníš jen pane můj(J4m) děl lékař ten tvůj vzdech(J3m) Zřel hada jsem zde v komnatách(J4m) těch rvát se v plamenech(J3m) Míň světel chci zhas zhas jich půl(J4m) pak více léku dost(J3m) A spal a zase narůstal(J4m) snů hydřích hrozný chvost(J3m)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

2. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVI. VE VRATISLAVI. (Adolf Heyduk)
  2. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  3. I. SEN BÁSNÍKŮV. (Adolf Heyduk)
  4. Žena. (Adolf Heyduk)
  5. Belšazar. (Adolf Heyduk)
  6. ODPOVĚĎ KRÁLOVSKÁ. (Karel Václav Rais)
  7. XXXIX. PO DOBYTÍ SIONU. (Adolf Heyduk)
  8. XI. NÁVŠTĚVA Z KŘÍŽEVCE. (Adolf Heyduk)
  9. SUPREMA LEX, REGIS VOLUNTAS. (Adolf Heyduk)
  10. XXXV. NOVÁ ZEMĚ. (Adolf Heyduk)