Jen vesele!

Adolf Heyduk

Jak bouře řádí žal a hněv a smrt jak blesků střely, ten žár, jímž hoří lidstva krev, je vždycky podezřelý a vždy tajemnou hádankou je lidské mysli hnutí; jen vesele, jen vesele do moře zapomenutí. Jak smečka psů, jež stíhá zvěř, běd hafani honí, a soucit? Člověk rád je, věř, když z ran tvých nach se roní. A co je život? Jiskra jen, hasne v troudu suti; jen vesele, jen vesele do moře zapomenutí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

806. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hlemýžď a perla. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Pro život. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Nezoufej. (Antal Stašek)
  4. Červánkům. (Xaver Dvořák)
  5. PRO VĚČNOST (Antonín Sova)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V srdce zpátky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XVII. Jak čárnou Kirku, luznou kouzelnici (Antonín Klášterský)
  9. Dotknout se – dotknout. (Růžena Jesenská)
  10. Trochu moudrosti. (Jaroslav Vrchlický)