Sonet našim trubačům.

Karel Hlaváček

Už od jakživa není pohár medu(J5f) by nebylo v něm aspoň kapky žluči(J5f) Z nás ovšem každý rád když hřmění ledu(J5f) už v dáli usíná když háje zvučí(J5f) když štíty hor mlh ve modravém plédu(J5f) se v obzor choulí fialky když pučí(J5f) a ovlhlý kraj zamženému hledu(J5f) když s ostrou vůní padá do náručí(J5f) Vždyť rudých košil červenavé vlny(J5f) se začnou zvedat v moři bílých květů(J5f) čas přišel našich výletův a sletů(J5f) Žel jenom že dech Vesny kouzlaplný(J5f) krom zpěvu ptactva letě přes zahrady(J5f) též vzbouzí vaše bájné serenády(J5f)

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

347. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  2. Cos táhle šumí... (Josef Václav Sládek)
  3. U VĚRAD V PRUSÍCH... (František Serafínský Procházka)
  4. Bílý bez. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)
  6. XI Co prsti zahřáté máš asi pod prsů růžovou vlnou, (Stanislav Kostka Neumann)
  7. SICILIANA. (Antonín Klášterský)
  8. NEDOČKAVÉ SRDCE (Antonín Sova)
  9. SMUTEK VĚCÍ. (Antonín Klášterský)
  10. JARNÍ KVĚTY. (Antonín Jaroslav Klose)