Sonet našim trubačům.

Karel Hlaváček

Sonet našim trubačům.
Už od jakživa není pohár medu, by nebylo v něm aspoň kapky žluči... Z nás ovšem každý rád, když hřmění ledu už v dáli usíná, když háje zvučí, Kdyžkdyž štíty hor mlh ve modravém plédu,plédu se v obzor choulí, fialky když pučí, a ovlhlý kraj zamženému hledu,hledu když s ostrou vůní padá do náručí... Vždyť rudých košil červenavé vlny se začnou zvedat v moři bílých květů: čas přišel našich výletův a sletů. Žel jenom, že dech Vesny kouzlaplný, krom zpěvu ptactva, letě přes zahrady, též vzbouzí vaše bájné serenády. 23
Básně v knize Sokolské sonety:
  1. Prolog.
  2. Sokolská myšlénka.
  3. Pojď mezi nás!
  4. Sursum corda!
  5. Jen k práci.
  6. Příští generace
  7. Kritice o nás.
  8. Čin
  9. Mens sana in corpore sano!
  10. V den 8. srpna.
  11. Dojem z venkova.
  12. Jen pod náš prapor!
  13. První sonet
  14. Sokolu.
  15. Rovnost, volnost, bratrství.
  16. Jindřich Fügner.
  17. Miroslav Tyrš.
  18. Pozor!
  19. Sonet našim trubačům.
  20. Za Františkem Hochmanem.
  21. Politický sonet.
  22. Našemu starému písmáku.
  23. Glossy k našemu životu.
  24. Sonet sokolského dorostu.
  25. Západ.
  26. Z výletu.
  27. Reminiscence
  28. Epilog.