Mens sana in corpore sano!

Karel Hlaváček

Mens sana in corpore sano!
Tak člověk nežil ještě nikdy efemerně jak dnes... Po nakloněné ploše vědy se řítí v hloub, a nechť mu to vstříc zívá černě, přec nestane, by protřel svoje hledy. Svůj celý jepičí věk hrbatí se perně v svých pracovnách, jsa nervosní a bledý, kde otec přestal, v jeho patách luští věrně o Bohu, společnosti problém šedý. Chce křídlo přepnout přes věčnosti dálné vlny a celý kosmos sevřít dvou, tří do formulek, pravd nevystihlé moře přelít v lebky důlek – A zatím blázinec a kliniky jsou plny, nerv chorý přepnut, tělo zanedbáno – ký div? Mens sana in corpore sano! 11