Dojem z venkova.

Karel Hlaváček

Dojem z venkova.
Síň ztemnělá – vzduch stuchlým vlhkem syt, na všem se houpá šedé pavučí, a z koutů všech vlá snivý jakýs klid, jenž mělkou vlnou jest jen tehdy zryt, když moucha po prasklém skle zabzučí... Zde zvučný povel dávno přestal hřmít, a čepel vzduchem svištět – vše tu v snách, a v nářadí to lupe v dlouhých pomlčkách. Jen někdy úzký pruh sem slunce schví, jenž ztrnulé to přítmí osvětlí, po stěně šlehna černý za rámec, kde vkreslen sokol nad mrak povzlétlý... Ten rám ti náhle připadá jak klec, o niž ten pták si hlavu krvaví. 13
Básně v knize Sokolské sonety:
  1. Prolog.
  2. Sokolská myšlénka.
  3. Pojď mezi nás!
  4. Sursum corda!
  5. Jen k práci.
  6. Příští generace
  7. Kritice o nás.
  8. Čin
  9. Mens sana in corpore sano!
  10. V den 8. srpna.
  11. Dojem z venkova.
  12. Jen pod náš prapor!
  13. První sonet
  14. Sokolu.
  15. Rovnost, volnost, bratrství.
  16. Jindřich Fügner.
  17. Miroslav Tyrš.
  18. Pozor!
  19. Sonet našim trubačům.
  20. Za Františkem Hochmanem.
  21. Politický sonet.
  22. Našemu starému písmáku.
  23. Glossy k našemu životu.
  24. Sonet sokolského dorostu.
  25. Západ.
  26. Z výletu.
  27. Reminiscence
  28. Epilog.