Epilog.

Karel Hlaváček

Epilog.
Když věsí se nám na paty zášť němá, tím pevněj upřem zrak v to naše příští, tím pevněj sevřem šik v tom zápasišti, ať se všech stran nám hrozí anathema! V tom boji úporném, jenž konce nemá, v němž poctivá zbraň na nás nezablyští, leč pomluva, lež, úškleb z každé strany – v tom boji jenom kotví naše stany. Jdem sice pomalu... ta chvilka v dáli, kde celý národ s naší hrstkou spojenspojen, je pevný řetěz ničím nerozdvojen....nerozdvojen... Však přece jdem... A to je právě pálí, to drásá jejich každým svalem, nervem, to v černém svědomí jich hryže červem! E: sf; 2004 [32]
Básně v knize Sokolské sonety:
  1. Prolog.
  2. Sokolská myšlénka.
  3. Pojď mezi nás!
  4. Sursum corda!
  5. Jen k práci.
  6. Příští generace
  7. Kritice o nás.
  8. Čin
  9. Mens sana in corpore sano!
  10. V den 8. srpna.
  11. Dojem z venkova.
  12. Jen pod náš prapor!
  13. První sonet
  14. Sokolu.
  15. Rovnost, volnost, bratrství.
  16. Jindřich Fügner.
  17. Miroslav Tyrš.
  18. Pozor!
  19. Sonet našim trubačům.
  20. Za Františkem Hochmanem.
  21. Politický sonet.
  22. Našemu starému písmáku.
  23. Glossy k našemu životu.
  24. Sonet sokolského dorostu.
  25. Západ.
  26. Z výletu.
  27. Reminiscence
  28. Epilog.