V den 8. srpna.

Karel Hlaváček

V den 8. srpna.
Je ovlhlý den... Na všem zmlklá tíha, na sceně titanských skal nahá čela, a každá vráska jich a každá rýha se mokvajícím sněhem smutně bělá. A zdola, odkudž rubáš mlh se zdvíhá, lká stlumeně bystřina roztesknělá – a ozvěna, jež za balvanem číhá, v té tišině jen odpovídá, bdělá. Ten osmý srpen! Na všem tichá duma, jak táhnula by z duší našich na ven – v sluch šumot Aachy hučí jako stesk – a člověk sedne – zamyslí se – znaven dá v dlaně hlavu – a jak dumá, dumá, mní chvilkou slyšet těla pád a třesk. 12