Za Františkem Hochmanem.

Karel Hlaváček

Za Františkem Hochmanem.
Lít bílý sokol přes Šumavské vazy, jež choulily se do mlh haveloku, na slávský jih, až k moři beze hrází, sval ocelivý v spáru, blesky v oku. A volal, hřímal ve skal hluché svazy, té svaté písně o Sokolství sloku, kde zotročilost po skalách se plazí a podobna je stohlavému zmoku. Kdo porval náhle křídel jeho veslo, jež za sluncem se jenom vždycky chvělo, že člověk podiví se, kam že chtělo, a u jaké to mety na zem kleslo? Ó, osude, bij v hruď se, kaj se, smělý, tvé tetivy to jedovaté střely! 24
Básně v knize Sokolské sonety:
  1. Prolog.
  2. Sokolská myšlénka.
  3. Pojď mezi nás!
  4. Sursum corda!
  5. Jen k práci.
  6. Příští generace
  7. Kritice o nás.
  8. Čin
  9. Mens sana in corpore sano!
  10. V den 8. srpna.
  11. Dojem z venkova.
  12. Jen pod náš prapor!
  13. První sonet
  14. Sokolu.
  15. Rovnost, volnost, bratrství.
  16. Jindřich Fügner.
  17. Miroslav Tyrš.
  18. Pozor!
  19. Sonet našim trubačům.
  20. Za Františkem Hochmanem.
  21. Politický sonet.
  22. Našemu starému písmáku.
  23. Glossy k našemu životu.
  24. Sonet sokolského dorostu.
  25. Západ.
  26. Z výletu.
  27. Reminiscence
  28. Epilog.