Jak často životem nám bouře zaburácí

Josef Holý

Jak často životem nám bouře zaburácí a v hlavu deří zloby náhlý hrom! Hlava hoří, srdce klid svůj ztrácí, a v jeku tom i kout naš snivý zhnusí se nám v tiché práci. Steré otázky tu myslí planou, muka odhodlání rvát se světem o Pravdu, jež v Lež se zvrací přeletem – péro pod stůl! zlomené pomluvou a hanou! Něco v nás hrdého: pravdu mám! křičí, a vzlyk citu poslední marného vzdoru hradby týčí. Útěchu? Kde? Na čelo vložíme ruce obě, a dechem jara péra hlas z kouta zní: Sami v sobě!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

882. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svou drahou jdeme bez vůle a viny, ( H. Uden)
  2. Naději. (Xaver Dvořák)
  3. Exules filii Hevae. (Xaver Dvořák)
  4. Pozdě! (Jaroslav Vrchlický)
  5. II. Světice má, s hvězdných výšin (Josef Kuchař)
  6. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  7. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  8. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  9. PŘI ZŘÍCENÍ SE KARLOVA MOSTU (Bohdan Kaminský)
  10. AŽ JEDNOU... (Čechoslav Ostravický)