Zapomněla...

Rudolf Bort

Jí, sirotku, čas dal málo jen květů, víc krvavých v srdce jí zasadil ran... Teď v rakvi juž dřímá, z dalekých světů vstříc kyne jí záře nebeských bran. A mnohý, kdo za živa kamenem po ní jen hodil a s výsměchem na ni jen shléd’, dnes s vylhanou slzou nad ní se kloní, kříž dělá jí v čílko, jež mrazivý led. Však ona, jíž v žití osudu krutém tak dlouho, ach, úsměv nezdobil líc, z té rakve teď v svící plápolu žlutém všem vlídně, tak vlídně se usmívá vstříc...

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

785. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOLO OSUDU. (Václav Šolc)
  2. III. Ó však mi ji nevzbudíte! (Rudolf Pokorný)
  3. Karafiát. (Augustin Eugen Mužík)
  4. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  5. Květina štěstí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  7. NAD MOU KNIHOU. (Vladimír Houdek)
  8. Na mezi vonné. (Herma Pilbauerová)
  9. III. Requiescat. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vodník. (Růžena Jesenská)