Netykavka.

Růžena Jesenská

Polopíseň, šumot tichý lesem vane, – jsou ty smrky po kořeny rozzpívané. Zastřená je clonou chvojí moje lávka, do vysoka zlatí se k ní netykavka. Pohlížím, jak ostružkami jemně kývá, div se sama od písniček nerozzpívá. Jsem tu jako větví řasných za oponou, myšlenky mé v polopísni lesů tonou. Štěstí moje bloudí někde za horami, vidíš, zlatá netykavko, jsme tu samy!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

702. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Když usínám... (Růžena Jesenská)
  4. PÍSEŇ DROZDA. (František Kvapil)
  5. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  6. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  7. Mladý les svou hlavu koupá (Adolf Heyduk)
  8. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  9. Ukolébavka. (Otakar Mokrý)
  10. ASYL V PARKU MONCEAUX. (František Kvapil)