TLUKOT SRDCE.

Sigismund Bouška

Touha je bolest a plamenem pozvolným pálí – – cítíš ten oheň, jak doutná a hasne a šálí? v tom vichoru ráz a vyšlehlo zas, co zažehlo srdce a oči ti kalí. Touha je bolest a proto v ní strašná je síla, touha je bolest a proto v ní smrtná je mdloba, roztrhla pouta a prostory pohltila, v tom schvátil ji čas a z chvíle je věčnosti doba – Tlukotem srdce se věčnosti délka měří. Všecko tě zklamalo, touha však pořáde věří, čeká až Naděj – Sestra se zjeví u radosti dveří. U břehu sedím. Utichlo moře. Šeří se, šeří – –

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1071. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný, (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. KU HVEZDÁM. (Josef Kuchař)
  3. Čím hrobu blíž... (Bohdan Kaminský)
  4. XII. Umíral jsem – tak se mi to zdálo, (Adolf Heyduk)
  5. Podzimní nápěv. (Ludvík Lošťák)
  6. Velikonoce. (Jan Pelíšek)
  7. List. (Augustin Eugen Mužík)
  8. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)
  9. VZPOMÍNKA NA MATKU. (Augustin Eugen Mužík)
  10. VĚRNOST. (Sigismund Bouška)