NA RYZEMBERCE

Alois Jirásek

Hrad Ryzemberský smutný, zamyšlený, a marně skrývá křovím svoji bídu. Již nikdo nesmaže mu věků čteny a nikdo nevzbudí ho z mrtva klidu. Čas jemu všechno vzal, však staré slávy zář plane mu kol ponížené hlavy a každý rok je plný hlaholů, kdy jako bouře pod ním na dolu ven ženou Husité křižácké davy. Pak ticho zas; noc v šero své kraj halí, zas v hradě smutno a kol po Šumavě; kol po Šumavě, dál až v šeré dáli, a všude teskno po dávné je slávě. Čas bojovníků zašel. Dol a horu již nerozzvučí zvuky jejich choru. – Hrad Ryzemberský smuten, zamyšlen; v stín jeho uložil se slávy sen, a hymnus volnosti zní kol jen v boru. – –

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

148. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Švandovy dudy. (Ladislav Quis)
  2. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Nedostatek. (František Sušil)
  4. VESELE! (Adolf Heyduk)
  5. Na pokutní louce. (Adolf Heyduk)
  6. Dudák. (Šebestián Hněvkovský)
  7. BARBARSKÉ POTPOURI POD ČAKANEM (Richard Weiner)
  8. Nechci pod drn. (Adolf Heyduk)
  9. Ó, slunce vyjde zas! (Josef Václav Sládek)
  10. None (Prokop Bodlák)