KRAJINA V DUŠI.

Sigismund Bouška

Svítila země. Polemi šťasten jsem bloudil. Vzduch, vesmíru tulák, hřál a chladil a proudil, voněly květy, zpívaly vody a hmyzy, kameny plály a hořely jako kyzy. Zrakoma hmyzů jsem všecku tu krásu viděl, za svoji chudobu, nicotu, bídu se styděl, z všeho se radoval, nikomu, nikomu nezáviděl! Jakoby na klíně Tvůrce dítětem nevinným sedím, nemluvím, nedýchám, a jenom hledím a hledím. Zázraky vidím, všecko je živé a svaté, není tu kletby a není tu poskvrny klaté, všecka ta veleba, nádhera, sláva mě mate. Zdá se mi, v zraky radostná slza se dere, nestačí pojmouti krásy ty tisíceré, k Tvůrci se zvedají z klína díkem vzňaté. Modravé lesy průhlednou mlhou řídnou, koruny stromů větvičkou kývají vlídnou, čekám, zda kameny samy očkem tu neprohlídnou – – Všecko je živé a radostí světla se kmitá, panensky nové, ač chodím tu každodenně, divím se omámen krásou čarovné změně, někdo mi otevřel do duše okénka skrytá.

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

393. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Ferdinand Tomek)
  2. Rost jsem v utěšeném prostu štíhlý, (Josef Holý)
  3. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  4. PŘELUDY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VEČER (Růžena Jesenská)
  6. RODNÉMU MĚSTU (Antonín Klášterský)
  7. Kdož dá dosti vody mému oku, (František Sušil)
  8. Znělky. (Vilém Ambrož)
  9. Vstal měsíc nad horu, byl celý rudý, ( H. Uden)
  10. Víra. (František Leubner)