Odkaz.

Karel Jonáš

Byl bledý vždy a chodil zamýšlený, své oči stále upřené měl k zemi. V továrním hluku, v prostřed svojich druhů on jediný byl tichý mezi všemi. Jak oženil se, těžko uhodnouti, měl ženu však i dítě, poupě malé... Čím ale vše to? On jen v duši hloubal a o čems přemítal a bádal stále. A časem děl těm, jež ho pokoušeli: „Kdo přemýšlí, ten nikdy nezakrsá, až jindy vše vám řeknu.“ – Neřek více, neb stroj mu rozrazil kdys vetchá prsa... Když umíral svých drahých druhů v středu, v své ruce těžké třímal knížku stále; – a šeptal slabě: „Jediný to odkaz pro moje ubožátko, dítě malé...” Chtěl vstáti ještě... Marné namahání, dva záchvěvy a konec žití v chvíli... A odkaz když pak slavně otevřeli – v něm opsány dvě básně pouze byly...

Patří do shluku

karel, roland, olivier, zvolat, garin, dojmutý, nicoletta, turpin, alda, bazin

79. báseň z celkových 90

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Julius Zeyer)
  2. RAMONDO LULLO. (Julius Zeyer)
  3. III. Don Juan. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Pouť za hrobem svatého Patrika. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ROMÁN O ČTYŘECH SYNECH AJMONOVÝCH. (Julius Zeyer)
  6. STARÁ POHÁDKA (František Odvalil)
  7. ZVĚSŤ LÁSKY Z PROVENCE. (Julius Zeyer)
  8. ZAZDĚNÁ PRAVDA (Petr Fingal)
  9. Zelený vítěz. (Julius Zeyer)
  10. RŮŽOVÁ PUNČOŠKA. ( Dr. Efkem Ot)