LEGENDA NEBESKÁ.

Sigismund Bouška

Modrá louka nekonečná, na ní hoří světla věčná. Světla věčná, zlaté hvězdy, květiny, jež kvetou vezdy. Měsíček tam bíle zkvítá, slunéčko se s květy vítá. A v té louce kostel stojí v holubiček bílých roji. Neviděl jsem holubičky, ale Boží andělíčky. Holubice jedna bílá na oltář se usadila. Milý Bůh na zlatém trůně, bílá Růže v jeho lůně, a z té Růže ptáček vzlétá, Spasitel to všeho světa. Přišla duše do kostela, zachvěla se bolem celá. – „Kde jsi, duše, kde jsi byla?“ – „Ze slzí jsem vínek vila.“ – „Přistup duše, přistup blíže.“ – „Ku zemi mě poutá tíže.“ – „Co jsi doma zůstavila?“ – „Nemocná to dcerka byla.“ – „Michaeli, zaleť k zemi, zamávej tam perutěmi.“ Sletěl anděl, vzletěl vzhůru, v archandělů stanul kůru. – „Co to neseš, Michaeli? oči mé tě provázely.“ – „Nesu, matko, tvoje dítě, a to tíže pozbaví tě.“

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

194. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba pod hvězdami. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Jaká touha ve světicích plála, (František Sušil)
  3. Kdož jest Plato? Včela slastí jatá (František Sušil)
  4. 161. OItář v chrámu, totě domov pro mne, (František Sušil)
  5. Sv. Anton Paduanský. (František Sušil)
  6. Ve svatyni stála archa zlatá, (František Sušil)
  7. Církev svatá – ozdobená krásně (František Sušil)
  8. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  9. XVII. Anjelíno! dcero krásy, (Boleslav Jablonský)
  10. Nebe naše vlasť. (Vilém Ambrož)