Smrt.

Bohdan Kaminský

Mně z mysli nevymře ta chvíle... Já vidím, jak se večer sklání, a vidím tvoje ruce bílé a slyším těžké oddychání. Ó tiše, tiše... duch tvůj bloudí v tmách, tvá drahá hlava níž se k hrudi smeká... My chodíme kol němi, po špičkách a Smrt kol tiše chodí, stojí, čeká. Tak dlouho kolem obcházela, kde v zoufalství se člověk brání... Ach, celý rok, ó věčnost celá, ó celá věčnost odříkání! A přišla... cítím chladný její dech, to, jak tvůj duch jí bojí se a leká... Sám jako dítě chvím se v bolestech, – a Smrt kol tiše chodí, stojí, čeká. A ještě dnes se při tom chvěji a ještě dnes to zebe v skráni, jak ledová ta ruka její se níž a níž k tvé hlavě sklání... Ach, je to dávno, já si vzpomínám, ta vzpomínka je bolná tak a měkká... Tak smutno mi, jak měl bych umřít sám, a Smrt kol tiše chodí, stojí, čeká.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

920. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NADŠENÍ. (Adolf Červinka)
  2. SOUCIT (Otokar Fischer)
  3. Půlnoční. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Umírání. (Bohdan Kaminský)
  5. Když tichá noc se na zem sklání. (Josef Václav Sládek)
  6. Útěcha. (Julius Alois Koráb)
  7. Mrtvé srdce. (František Leubner)
  8. Veselé skonání. (Václav Jaromír Picek)
  9. MYŠLENKY SMUTNÉ... (Bohuslav Květ)
  10. V SKEPSI. (Hugo Kepka)