LXV. Dvoje světlo.

František Matouš Klácel

že své vnad nevi si ce(Na) Též ne jak ret přemilost chá(Na) Aj ne čis kdy ji panna tiskne(Na) Ňádra za pl(Na) Barvy své nezná duha šál nebeský(Na) Světla nad temnem zname triumfu(Na) Již Jehovah sám si volil za věčnou(Na) ru korouhev(Na) souzvučný ucho tón otřá(Na) Harfa s rozhřátým si citem zahrá(Na) Však sama chlad neu posoudiť(Na) Kouzlo ve strůnách(Na) Skála nádhernou k nebi lebku zdví(Na) Prsa vypuk moři zdor příčí(Na) Světlo však nezná ani vol rost(Na) Úvahy pevnosť(Na) Tvorstvo aj prázd jsi jenom ty lístek(Na) Když se předtáš oku v světle všedním(Na) smo však zřej oku v němž je svíce(Na) Srdce čiho(Na)

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

508. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Rádbych věděl, zdali růže (Josef Uhlíř)
  2. Varoň. (Antal Stašek)
  3. Růže a zvonek. (Josef Burgerstein)
  4. VIII. Růže Vesnou pěstovaná (Vincenc Furch)
  5. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. IX. Ovšem růže sladce dyše, (Vincenc Furch)
  7. Řekly sobě růže kdysi, (Jan Neruda)
  8. Probuzení. (Eliška Krásnohorská)
  9. Políbení. (Anna Vlastimila Růžičková)
  10. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)