BŘÍZY
Mám světlé břízy rád,
jsou jako panny bílé.
Jak svítí jejich šat
za podvečerní chvíle!
Vždy větve nachýlí,
jak dívky útlé krásy
by večer spustily
své dlouhé hebké vlasy.
Je jemný ševel jich,
jak struny harfy znící,
jak lásky toužný vzdych,
když hledí ke měsíci.
Zří k němu, kraj co něm,
tak snivě rozechvěny,
a v jasu stříbrném
si koupají své kmeny.
Snad proto bledé jsou
jak dívky, jež v noc dusnou
zrak dlouho k luně pnou,
než v komůrce své usnou.
57