XXI. Zas klidně, tiše sedáváme spolu

Antonín Klášterský

Zas klidně, tiše sedáváme spolu v mé prosté, a přec útulné tak dílně; já pracuji teď horečně a pilně, leč ona rovna schýlenému stvolu. Zrak smutný má a jako bez plápolu – Ó, trpí, trpí, v nitru pláče kvilně! Já v hradbě své zrak přitisknu-li k střílně, zřím, jak svou hlavu kloní v tichém bolu. Tu jímá mne cos jako láska otce, k ni poklekám, ji tiším, vzhůru zvedám, toužíme oba klidné po zátoce! Jen přátelství teď zbývá ještě k spáse! A jak se skláním s něhou k jejím bědám, nás obou bol jak mlha rozplývá se.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

964. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ODCHOD BOJOVNÍKA. (Jaroslav Haasz)
  2. None (Louis Křikava)
  3. ZÁVĚREK. (František Serafínský Procházka)
  4. SÁM A SÁM. (Karel Červinka)
  5. ODPOVĚĎ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  7. Poslední dny. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. None ( H. Uden)
  9. VSTUP DO CHRÁMU (Xaver Dvořák)
  10. V PODZIMNÍM MLČENÍ. (Irma Geisslová)