86. Poď ó smrti, těchto osyřalých

Jan Kollár

Poď ó smrti, těchto osyřalých Sprosť mne strastí těchto žaláře; Proč dlím ještě klamu nezmaře? Zem již nemá pro mne bytů stálých; Tam Ji uzřím, v oněch jasných vzdálích, Kde Ji slaví jaro po jaře, Kde Jí hvězdy pějí žaltáře, Kde z ruk božích pije slasti kalich: O, tu rozkoš! ó cyt beze hlasu! Když tam i já, aspoň zdaleka, Vzývať budu Její ctnost a krásu. Bratří, komu dáno žíti snáze, Ten nech při mém hrobě počeká, A rce: „Ten žil, aby zemřel blaze.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

539. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poslední prosba. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. 1. Ideálů Říše. (František Palacký)
  3. První a poslední obraz. (Václav Antonín Crha)
  4. Má kde vlast? (Jan z Hvězdy)
  5. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  6. Hvězda. (Anna Vlastimila Růžičková)
  7. NEHYŇ MI. (Josef Václav Frič)
  8. ODPOVĚD. (Karel Sabina)
  9. VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO. (František Kvapil)
  10. 206. Milená hvězda mi vzplanula (Eduard Just)