Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhal,

Jan Kollár

Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhalnerouhal, Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhalnerouhal,
 Sotvy že já milovat, příteli, někdy budu? Ty řka jen Umce hovíš, krásného spolku utíkáš, Tě mhla, tě růže, tě háj, ne svět a dívče těší. Láska život libuje, kdo kochá se v přírodě mrtvé, Jakž ten může živým jmouti milenku cytem? Bezpečný klamavé netušil jsem nástrahy; volné, Kamžkoli jen táhlo, průduchy srdcy daje. Než již pozdě želím; však tys vina věšťče falešný, Šťastný, kdo nedbať soudu cyzého umí. Když spanilou po lukách oko mé se kochávalo krásou, Myslel jsem, že jiné ve světě krásy není. [55] Rád jsem tvému věřil v sladkém želi, příteli, žertu, Jistli jsy tvých čárů, nech z něho pravda bude. Zhas hlodavou, jenž ňádra moří má, žáhu milosti, Pak ránu, hluboké ostny vytáhna, zahoj. Neb čím déle tiché v ututlání dřímaly jiskry, Tím se nyní po celém hůř těle roznikají. Veď mne zpátkem opět k ztraceným, duše poklidu, cestám, Tam kde ani svobodný nezněje lásky ohlas. Neb kde se jen vrhnu, zmařené kam smysly obrátím, Tuť jazykem stoterým hned vše mi lásku volá. Buď jarní v temné zpěv houšti slavíka poslouchám, Neb v zelené jak se trávě potůčky hrají; Buď dolinou jda patřím, vítav v tichu háje jitřenku, Jak květinám sladké kradne kořisti zefyr. Lásku slavík štěboce, chřestem pěje lásku potůček, Touž les, touž kvítí, touž v ucho šepce větřík. Dobře se měj ztracený blažené tedy ráji mladosti, Ach do jiného mě již mého zve anděla hlas.
Básně v knize Básně:
  1. 1. Aneb zhořte ňádra, v plápol 1) ztlete
  2. 2. Nejkrásnější nade všecky ctnosti,
  3. 3. Jítili mám světem nejšířejším?
  4. 4. Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,
  5. 5. Z jara nech tě světí, líbý chládku,
  6. 6. Těžko, věřím, patřiť, když se v krásy
  7. 7. Není to zem, ani nebe zcela,
  8. 8. Snadno bylo voliť Parisovi
  9. 9. Krásný jest zvuk, který vychovaly
  10. 10. Růži rovně, když se na usvítě
  11. 11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý
  12. 12. Příroda se ze všech živlů všudy
  13. 13. Divil jsem se někdy, jakby k boji
  14. 14. Někdy rtů dvanácte holubice
  15. 15. Mne již berla náměstníků chánských
  16. 16. Nechať jiná šperky zlaté nosý,
  17. 17. Tři mne věcy, když je spatřím, k smíchu
  18. 18. Jakby všecky ctnosti k službám stály,
  19. 19. Sotvy že se smělší opováží
  20. 20. Vy, kdo vyšších ke svým uměleckým
  21. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný
  22. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,
  23. 23. Nejen ona růžokvětná líčka,
  24. 24. Pěkná jesti ctnost i v rouchu sprostém,
  25. 25. Oči, oči modré, milostivé,
  26. 26. Pravé jesti ono přísnotvárné
  27. 27. Neuctí tě žádná v světě jména,
  28. 28. By se Homér, a ten, jehož Muzy
  29. 29. Odkud snesl látku všecku Milek
  30. 30. Darmo lidská peruť za výborem
  31. 31. Těchto na rtech, srdce tvého prahu,
  32. 32. Tak teď prostě, a tak jemně stojí,
  33. 33.
  34. „Od slovanských hájů v tomto rouše stínu
  35. 34. Měj se dobře Míno! ach již kyne
  36. 35. Kam jste zmizli ušlechtilí snové,
  37. 36. Doba bije; člun již stojí v brodu,
  38. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté,
  39. 38. Ozvětež se nářkem hory, doly,
  40. 39. Srdce co chceš? „ta tam, ta tam v moře
  41. 40. Pakli nové rady nebe nedá,
  42. 41. Lásko! Lásko! ó ty sladký klame,
  43. 42. Kam se medle zástup tento shání?
  44. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky
  45. 44. Ký to člun tak rychle vlny dáví,
  46. 45. Blízek nebe hluchým nechcy lkáti
  47. 46. Čekej v onom černém lese málo
  48. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná
  49. 48. Vichru jekem různá skryté moutí
  50. 49. Pohleď oko na ty jasné strany,
  51. 50. Zhrdna vším tím, co je smrtedlné
  52. 51. Ani oudol Tater těchto tichá
  53. 52. Ráno časně, co jen zmiznou svodní
  54. 53. Rcete žency, co tam se srpečky
  55. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá,
  56. 55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém,
  57. 56. Záře zlatá stkví se nad východem,
  58. 57. Nechtěj zoufat, když se proti tobě,
  59. 58. Neste jí tam tyto cyty vřelé
  60. 59. O, by aspoň spíše zapomnělo
  61. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno,
  62. 61. Hory, hory, slyšte hory skalné,
  63. 62. Z Kapu perly, z Chyli nese kovy
  64. 63. Na hor chlumy, na nejvyšších čela
  65. 64. O, vy drahé zbytky mého pádu,
  66. 65. O bych mohl tajmo na se vzýti
  67. 66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou
  68. 67. Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře!
  69. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,
  70. 69. Zbraně ztupiv, ostrá zlámav kopí,
  71. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce,
  72. 71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou,
  73. 72. Labe, Visla, Volha ani Neva,
  74. 73. Stokrát činí, stokrát denně lomí
  75. 74. Zdlouha lezou hoře mého kroky,
  76. 75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím,
  77. 76. Vrchy planí, moře pije do dna
  78. 77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí
  79. 78. Vůkol rokle k vraždě čnícý pluji
  80. 79. O, kýž aspoň, jako někdy v štěstí
  81. 80. Lampa bledne, oknem tichá leje
  82. 81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné,
  83. 82. A co teď jsem viděl za zázraky
  84. 83. Teďbych sobě křídel Dédalových
  85. 84. Plyňte časy, ó plyň k oustí řeka
  86. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý
  87. 86. Poď ó smrti, těchto osyřalých
  88. 1.
  89. Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhal,
  90. 2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné
  91. 3. Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná,
  92. 4. Vznes se na svých ještě křídlách s nebe růžobarevných
  93. Kralodvorský rukopis.
  94. Procházka v háji.
  95. Přednost očí.
  96. Proměna chuti.
  97. Slovanka k bratřím a sestrám.
  98. Selanka.
  99. Slované.
  100. Slavomil.
  101. Spisovatelství slovanské.
  102. Zdvořilost.
  103. Otrlost.
  104. Některým.
  105. Návěští.
  106. Daremná práce.
  107. Básníř a národ.
  108. Horlič.
  109. Podnět.
  110. Náhrada.
  111. Řečtění.
  112. Ouštipečník.
  113. Námítka.
  114. Ledakdo.
  115. Libozvučnost.
  116. Český Parnas.
  117. Jistiny národu.
  118. Opak.
  119. Národní písně.
  120. Zpěvačnost Slováků.
  121. T....c.
  122. Jak u vás?
  123. Otázka cyzynců.
  124. Ty pán já pán.
  125. Klasyčnost.
  126. Hexameter a Alexandrýn.
  127. Podobizny.
  128. Vděky.
  129. Vrch krásy.
  130. Vznešenost.
  131. Vláda nad předmětem.
  132. Kdosy.
  133. Rada.
  134. Dokonalost.
  135. Bezpečnost.
  136. Tragičnost.
  137. Výmínka.
  138. Příjemný ukaz.
  139. Květy a ženy.
  140. Na jeden strom rodu.
  141. Utulnost.
  142. Chrám osvícenosti.
  143. Co mnoho to příliš.
  144. Péče o nové uherské slovo.
  145. Slovenské knihovny.
  146. Vzdechnutí v jednom chrámě.
  147. Neřád.
  148. Nevděk od U...
  149. Náboženství a chrám.
  150. Lada.
  151. Čas k lidem.
  152. Libost mateřčin.
  153. Příčina.
  154. Strany.
  155. Neznámost.
  156. Německá čeština.
  157. Quos ego.
  158. 1. Vděčnost.
  159. 2. Báseň a hudba.