2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné

Jan Kollár

2.
Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné
 Svého mohu truchlým srdce bolesti hlasem. Vám doliny zvláštním sama jež snad příroda prstem Tuť vyryla, klidné ctného kolébky žele. Vám skaliny zbledlé, vám též uši přírody jemné Jeskyně, vám plesa, vám lkát chcy pahorky němé. 56 Ty však dřív věrolomný ohlase vůkol umlkni, A lstným, hájku zaviň v stínu mě pláště, očím. Jen mírný lehké leckdys perutínky větříku Chvěj a ta ji ňáder mých vzdechy ještě zanes. Jdi studený prolomiž, tužby mé plápoly, led ten, Jenž na jejím, volném někdy mi, srdcy leží. Ten já, co kdyby jsem nejvyšší outloty cýtil Ouplněk, aj teď obět rozmaru býti musým. Čím jsem tak zavinil? takliž se přísaha věčné, Již sy na mých složila rtech, brzo lásky mění? Rcy, zdaž bedlivě jsem podané tobě víry nechránil; Či vroucý k tobě též odměny rovně nečil? Vás za svědky volám, vy tajemství znáte milenců, Tě, dni k stráži dané slunce, tě temnu luno, Ach kolikrát na onom, buď záře ho růžila chlumcychlumcy, Buď hvězd stříbřil oblesk, jsem sliby klekna novil. Ach kolikráte vaše zpěvaví lesnícy hrdýlka Jsem v potu tváři její slaviti jméno učil. A v bělavou všech těchto buků všech kůru javorců Lsknoucým jemně kovem prstene, Mína, voral, Však neprospěje nic; posavád dle svévole mého Hned tak, hnedky onak, náděje srdce moří. V převracenou osudem věk náš zlým v lásce pobloudil Neshodu, tamť jedné dav straně berlu do ruk. Vraťte se ó časové blažení, v nichž práva milosti Nezmatená slušným kráčely ještě krokem. V nichž spanilé tajnou nosyly svých tíži kochánků Na kněžecých, sněžném po dvoře, Emmy bedřích. 57 Neb s mřežové s vděčným slečny když pavlače věncem Lítaly k vítězným, co s nebe bůžky, hochům. Ba šťastného! drzý aspoň komu kárati dáno Krásu, aneb snadným loučiti svazky cytem. Mně zbroje té ubohému nebe hle zapomnělo příti, Mně k volení vábná žehryně, místa nedá. Příkladem učte se mým mladší: že není ruky těžší, Jaktě ta, jenž krásné s ousměchy pouta kuje. Ty však, buď jako buď, jen mou, přítelkyně, zůstaň, Lkát budu rád, ó mé Míno žalosti radost!
Básně v knize Básně:
  1. 1. Aneb zhořte ňádra, v plápol 1) ztlete
  2. 2. Nejkrásnější nade všecky ctnosti,
  3. 3. Jítili mám světem nejšířejším?
  4. 4. Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,
  5. 5. Z jara nech tě světí, líbý chládku,
  6. 6. Těžko, věřím, patřiť, když se v krásy
  7. 7. Není to zem, ani nebe zcela,
  8. 8. Snadno bylo voliť Parisovi
  9. 9. Krásný jest zvuk, který vychovaly
  10. 10. Růži rovně, když se na usvítě
  11. 11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý
  12. 12. Příroda se ze všech živlů všudy
  13. 13. Divil jsem se někdy, jakby k boji
  14. 14. Někdy rtů dvanácte holubice
  15. 15. Mne již berla náměstníků chánských
  16. 16. Nechať jiná šperky zlaté nosý,
  17. 17. Tři mne věcy, když je spatřím, k smíchu
  18. 18. Jakby všecky ctnosti k službám stály,
  19. 19. Sotvy že se smělší opováží
  20. 20. Vy, kdo vyšších ke svým uměleckým
  21. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný
  22. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,
  23. 23. Nejen ona růžokvětná líčka,
  24. 24. Pěkná jesti ctnost i v rouchu sprostém,
  25. 25. Oči, oči modré, milostivé,
  26. 26. Pravé jesti ono přísnotvárné
  27. 27. Neuctí tě žádná v světě jména,
  28. 28. By se Homér, a ten, jehož Muzy
  29. 29. Odkud snesl látku všecku Milek
  30. 30. Darmo lidská peruť za výborem
  31. 31. Těchto na rtech, srdce tvého prahu,
  32. 32. Tak teď prostě, a tak jemně stojí,
  33. 33.
  34. „Od slovanských hájů v tomto rouše stínu
  35. 34. Měj se dobře Míno! ach již kyne
  36. 35. Kam jste zmizli ušlechtilí snové,
  37. 36. Doba bije; člun již stojí v brodu,
  38. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté,
  39. 38. Ozvětež se nářkem hory, doly,
  40. 39. Srdce co chceš? „ta tam, ta tam v moře
  41. 40. Pakli nové rady nebe nedá,
  42. 41. Lásko! Lásko! ó ty sladký klame,
  43. 42. Kam se medle zástup tento shání?
  44. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky
  45. 44. Ký to člun tak rychle vlny dáví,
  46. 45. Blízek nebe hluchým nechcy lkáti
  47. 46. Čekej v onom černém lese málo
  48. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná
  49. 48. Vichru jekem různá skryté moutí
  50. 49. Pohleď oko na ty jasné strany,
  51. 50. Zhrdna vším tím, co je smrtedlné
  52. 51. Ani oudol Tater těchto tichá
  53. 52. Ráno časně, co jen zmiznou svodní
  54. 53. Rcete žency, co tam se srpečky
  55. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá,
  56. 55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém,
  57. 56. Záře zlatá stkví se nad východem,
  58. 57. Nechtěj zoufat, když se proti tobě,
  59. 58. Neste jí tam tyto cyty vřelé
  60. 59. O, by aspoň spíše zapomnělo
  61. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno,
  62. 61. Hory, hory, slyšte hory skalné,
  63. 62. Z Kapu perly, z Chyli nese kovy
  64. 63. Na hor chlumy, na nejvyšších čela
  65. 64. O, vy drahé zbytky mého pádu,
  66. 65. O bych mohl tajmo na se vzýti
  67. 66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou
  68. 67. Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře!
  69. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,
  70. 69. Zbraně ztupiv, ostrá zlámav kopí,
  71. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce,
  72. 71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou,
  73. 72. Labe, Visla, Volha ani Neva,
  74. 73. Stokrát činí, stokrát denně lomí
  75. 74. Zdlouha lezou hoře mého kroky,
  76. 75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím,
  77. 76. Vrchy planí, moře pije do dna
  78. 77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí
  79. 78. Vůkol rokle k vraždě čnícý pluji
  80. 79. O, kýž aspoň, jako někdy v štěstí
  81. 80. Lampa bledne, oknem tichá leje
  82. 81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné,
  83. 82. A co teď jsem viděl za zázraky
  84. 83. Teďbych sobě křídel Dédalových
  85. 84. Plyňte časy, ó plyň k oustí řeka
  86. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý
  87. 86. Poď ó smrti, těchto osyřalých
  88. 1.
  89. Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhal,
  90. 2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné
  91. 3. Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná,
  92. 4. Vznes se na svých ještě křídlách s nebe růžobarevných
  93. Kralodvorský rukopis.
  94. Procházka v háji.
  95. Přednost očí.
  96. Proměna chuti.
  97. Slovanka k bratřím a sestrám.
  98. Selanka.
  99. Slované.
  100. Slavomil.
  101. Spisovatelství slovanské.
  102. Zdvořilost.
  103. Otrlost.
  104. Některým.
  105. Návěští.
  106. Daremná práce.
  107. Básníř a národ.
  108. Horlič.
  109. Podnět.
  110. Náhrada.
  111. Řečtění.
  112. Ouštipečník.
  113. Námítka.
  114. Ledakdo.
  115. Libozvučnost.
  116. Český Parnas.
  117. Jistiny národu.
  118. Opak.
  119. Národní písně.
  120. Zpěvačnost Slováků.
  121. T....c.
  122. Jak u vás?
  123. Otázka cyzynců.
  124. Ty pán já pán.
  125. Klasyčnost.
  126. Hexameter a Alexandrýn.
  127. Podobizny.
  128. Vděky.
  129. Vrch krásy.
  130. Vznešenost.
  131. Vláda nad předmětem.
  132. Kdosy.
  133. Rada.
  134. Dokonalost.
  135. Bezpečnost.
  136. Tragičnost.
  137. Výmínka.
  138. Příjemný ukaz.
  139. Květy a ženy.
  140. Na jeden strom rodu.
  141. Utulnost.
  142. Chrám osvícenosti.
  143. Co mnoho to příliš.
  144. Péče o nové uherské slovo.
  145. Slovenské knihovny.
  146. Vzdechnutí v jednom chrámě.
  147. Neřád.
  148. Nevděk od U...
  149. Náboženství a chrám.
  150. Lada.
  151. Čas k lidem.
  152. Libost mateřčin.
  153. Příčina.
  154. Strany.
  155. Neznámost.
  156. Německá čeština.
  157. Quos ego.
  158. 1. Vděčnost.
  159. 2. Báseň a hudba.