3. Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná,

Jan Kollár

3.
Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná, Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná,
 Jen tě dnem, tě nocý v srdcy i mysli nosým. Oulevy cesta cytům žádné, tělu vlády nedává, Ba s dálkou k větší roste neřesti bolest. Ať zahynou všelikého liché již lékaře šalby! Nábožné, ne cytům, ať duši pouti radí. Medle co prospívá, že okem na tě patřiti nelze, Za dvě budí v ňádřích tužba tisýce očí. V hloubi samého sebe vhrouzen ani přírody božské Nedbám, ni sladké mzdy zkušenosti šetřím. V černou rozmanitý, kam jdu, kraj se kryje roušku, Nad lkáním sama mým obloha často slzý. Kde v hlaholy zpěvců strakatých své souzvuky míchal, Teď stonavé mutný árye šemře potok. Darmo zefyr voňavou z čela mé tepe péče oháňkou, Darmo nový květnou máj stele dlažbu nohoum. Na schvál stezky hledám tajné, vsy a města utíkám, Neb jazykem vlastním srdce nevládne bolest. 58 Ondy jsem obrazná kdesy patře na díla malířů K nejkraššímu, neníť ještě to Mína, volal. Přes pole cestu konav jakovým jsem někdy poslouchal Jarní pastýřů hudby a písně uchem! Jak všelikých, k člověka ideáli sy svému, po tvářích Má mysl rozsypané zbírala zlomky okem! Krom tebe nic nevidím, tys očím teď mým sama vešken, Tys svět uším vešken, krom tebe nic neslyším. Buď jdu, dle mne chodíš, jako duch ticho ručku za ručku, Buď jedu, buď sy hovím, v oddechu při mně sedíš. Než jděte pryč marné raději z mé obludy mysli, Tamť ona, tam, skoro nás již světa půlka dělí. Ach nač za kraje kraj, nač města za města měníme, Kýž každý kde se zdá blaze bydlo volí. Nač nebe tak velikou dalo zem k tak srdcy malému, Nač k hrudi, nač ku prsům připnulo křídla jeho. Buď mělo srdce nečít, neb, kdy chce, se srdce srdéčka Tknouť mělo, buď dalekost, neb měla láska nebýť. Tamť ona, dáleji dál než Říp ode Tatry slovanské, Než Dunaj od zrcadel z nichž Prahy sočně kynou. Neste vy jí spěchavé žel můj ta tam oblaky neste; Půjčte mi svých krotké k chvílce hrdličky letů. Pějte ta nářeky mé schované v nebe modru křivánky, Buď mi tiché družná poslice lásky luno! Všem dolinám i horám i řekám mé strasti žalujte: Právoli má věrná loučiti srdce osud. Pakli nemá, rcete jí, dnes dnes ji v náruči uzřím, Běž větre: ať labutě ve jho zapřáhne Milek. 59
Básně v knize Básně:
  1. 1. Aneb zhořte ňádra, v plápol 1) ztlete
  2. 2. Nejkrásnější nade všecky ctnosti,
  3. 3. Jítili mám světem nejšířejším?
  4. 4. Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,
  5. 5. Z jara nech tě světí, líbý chládku,
  6. 6. Těžko, věřím, patřiť, když se v krásy
  7. 7. Není to zem, ani nebe zcela,
  8. 8. Snadno bylo voliť Parisovi
  9. 9. Krásný jest zvuk, který vychovaly
  10. 10. Růži rovně, když se na usvítě
  11. 11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý
  12. 12. Příroda se ze všech živlů všudy
  13. 13. Divil jsem se někdy, jakby k boji
  14. 14. Někdy rtů dvanácte holubice
  15. 15. Mne již berla náměstníků chánských
  16. 16. Nechať jiná šperky zlaté nosý,
  17. 17. Tři mne věcy, když je spatřím, k smíchu
  18. 18. Jakby všecky ctnosti k službám stály,
  19. 19. Sotvy že se smělší opováží
  20. 20. Vy, kdo vyšších ke svým uměleckým
  21. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný
  22. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,
  23. 23. Nejen ona růžokvětná líčka,
  24. 24. Pěkná jesti ctnost i v rouchu sprostém,
  25. 25. Oči, oči modré, milostivé,
  26. 26. Pravé jesti ono přísnotvárné
  27. 27. Neuctí tě žádná v světě jména,
  28. 28. By se Homér, a ten, jehož Muzy
  29. 29. Odkud snesl látku všecku Milek
  30. 30. Darmo lidská peruť za výborem
  31. 31. Těchto na rtech, srdce tvého prahu,
  32. 32. Tak teď prostě, a tak jemně stojí,
  33. 33.
  34. „Od slovanských hájů v tomto rouše stínu
  35. 34. Měj se dobře Míno! ach již kyne
  36. 35. Kam jste zmizli ušlechtilí snové,
  37. 36. Doba bije; člun již stojí v brodu,
  38. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté,
  39. 38. Ozvětež se nářkem hory, doly,
  40. 39. Srdce co chceš? „ta tam, ta tam v moře
  41. 40. Pakli nové rady nebe nedá,
  42. 41. Lásko! Lásko! ó ty sladký klame,
  43. 42. Kam se medle zástup tento shání?
  44. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky
  45. 44. Ký to člun tak rychle vlny dáví,
  46. 45. Blízek nebe hluchým nechcy lkáti
  47. 46. Čekej v onom černém lese málo
  48. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná
  49. 48. Vichru jekem různá skryté moutí
  50. 49. Pohleď oko na ty jasné strany,
  51. 50. Zhrdna vším tím, co je smrtedlné
  52. 51. Ani oudol Tater těchto tichá
  53. 52. Ráno časně, co jen zmiznou svodní
  54. 53. Rcete žency, co tam se srpečky
  55. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá,
  56. 55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém,
  57. 56. Záře zlatá stkví se nad východem,
  58. 57. Nechtěj zoufat, když se proti tobě,
  59. 58. Neste jí tam tyto cyty vřelé
  60. 59. O, by aspoň spíše zapomnělo
  61. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno,
  62. 61. Hory, hory, slyšte hory skalné,
  63. 62. Z Kapu perly, z Chyli nese kovy
  64. 63. Na hor chlumy, na nejvyšších čela
  65. 64. O, vy drahé zbytky mého pádu,
  66. 65. O bych mohl tajmo na se vzýti
  67. 66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou
  68. 67. Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře!
  69. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,
  70. 69. Zbraně ztupiv, ostrá zlámav kopí,
  71. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce,
  72. 71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou,
  73. 72. Labe, Visla, Volha ani Neva,
  74. 73. Stokrát činí, stokrát denně lomí
  75. 74. Zdlouha lezou hoře mého kroky,
  76. 75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím,
  77. 76. Vrchy planí, moře pije do dna
  78. 77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí
  79. 78. Vůkol rokle k vraždě čnícý pluji
  80. 79. O, kýž aspoň, jako někdy v štěstí
  81. 80. Lampa bledne, oknem tichá leje
  82. 81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné,
  83. 82. A co teď jsem viděl za zázraky
  84. 83. Teďbych sobě křídel Dédalových
  85. 84. Plyňte časy, ó plyň k oustí řeka
  86. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý
  87. 86. Poď ó smrti, těchto osyřalých
  88. 1.
  89. Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhal,
  90. 2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné
  91. 3. Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná,
  92. 4. Vznes se na svých ještě křídlách s nebe růžobarevných
  93. Kralodvorský rukopis.
  94. Procházka v háji.
  95. Přednost očí.
  96. Proměna chuti.
  97. Slovanka k bratřím a sestrám.
  98. Selanka.
  99. Slované.
  100. Slavomil.
  101. Spisovatelství slovanské.
  102. Zdvořilost.
  103. Otrlost.
  104. Některým.
  105. Návěští.
  106. Daremná práce.
  107. Básníř a národ.
  108. Horlič.
  109. Podnět.
  110. Náhrada.
  111. Řečtění.
  112. Ouštipečník.
  113. Námítka.
  114. Ledakdo.
  115. Libozvučnost.
  116. Český Parnas.
  117. Jistiny národu.
  118. Opak.
  119. Národní písně.
  120. Zpěvačnost Slováků.
  121. T....c.
  122. Jak u vás?
  123. Otázka cyzynců.
  124. Ty pán já pán.
  125. Klasyčnost.
  126. Hexameter a Alexandrýn.
  127. Podobizny.
  128. Vděky.
  129. Vrch krásy.
  130. Vznešenost.
  131. Vláda nad předmětem.
  132. Kdosy.
  133. Rada.
  134. Dokonalost.
  135. Bezpečnost.
  136. Tragičnost.
  137. Výmínka.
  138. Příjemný ukaz.
  139. Květy a ženy.
  140. Na jeden strom rodu.
  141. Utulnost.
  142. Chrám osvícenosti.
  143. Co mnoho to příliš.
  144. Péče o nové uherské slovo.
  145. Slovenské knihovny.
  146. Vzdechnutí v jednom chrámě.
  147. Neřád.
  148. Nevděk od U...
  149. Náboženství a chrám.
  150. Lada.
  151. Čas k lidem.
  152. Libost mateřčin.
  153. Příčina.
  154. Strany.
  155. Neznámost.
  156. Německá čeština.
  157. Quos ego.
  158. 1. Vděčnost.
  159. 2. Báseň a hudba.