Štěstí.

Antonín Bulant

Kemeth byl zmužilým, hrdinou, králem, s královnou Fenellou ve sporu stálém; v zápase nad mužem zvučného jména stala se vítězem zchytralá žena. S úsměvem na tváři, s vábnými rysy Kemetha v zahradu vlákala kdysi, kde socha umělá podivné zvěsti tak měla napsáno: „Bohyně štěstí“. U vchodu zahrady ve stínu mlází jablko podává tomu, kdo vchází, zbraň chová ukrytou ve druhé dlani, kdo sáhne k jablku, – šípem ho raní. Nepoznal Kemeth král nástrahy vraha, k vábnému jablku dychtivě sahá, – leč místo ovoce bohyně štěstí šíp k srdci krvavou cestu si klestí... Tak se nám ve světě s radostí daří! Vábí a lichotí s lahodnou tváří, sotva jí okusíš, – srdce ti zraní, s bolestí po léta vzpomínáš na ni!

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

468. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOVELLA D’ANDREA (Božena Benešová)
  2. 14. Ona řekla: (Václav Bolemír Nebeský)
  3. MANŽEL DOBRÁK. (Jaroslav Vrchlický)
  4. LEGENDA O MOZOLECH. (Antonín Koukl)
  5. Zjevení. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Čeští zajatci. (Ferdinand Písecký)
  7. HROZEN CYPROVÝ.*) (František Kyselý)
  8. SNÉST NA ZEM KRÁLOVSTVÍ JSME CHTĚLI BOŽÍ (Antonín Sova)
  9. Slabá žena! (Josef Václav Pokorný-Pikulík)
  10. XV. (Josef Kubelka)