STARÁ PÍSEŇ.

Zdeněk Krušina

Den sklonil se, a večer zvolna has’, tmy černé stíny plížily se z lesů, svit měsíce se nad troskami třás’ starého hradu skalním na útesu. Do Země Svaté rytíř mladý šel, by smířil své i otců staré viny. Však dlouho, dlouho on se nevracel – Teď stár a chor se vrátil z Palestýny. Na staré used’ zdi a dávný žal zašlého mládí v dumnou měnil píseň. Se ironicky měsíc modrý smál, že hluché noci bolu svěřil tíseň.

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

98. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U sochy krále Jiřího na Vranově. (Jan Nálevka)
  2. FONTANA DI TREVI. (Otakar Mokrý)
  3. None (Emanuel Miřiovský)
  4. Farář. (Emanuel z Čenkova)
  5. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  6. 68. Noc jasná byla jako den, (Josef Kuchař)
  7. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  8. TAJNÁ POUŤ. (Eliška Krásnohorská)
  9. Stojí palác na posvátné skále, (František Sušil)
  10. PRACHATICKÝ DÓM. (Otakar Mokrý)