SUB SPECIE AETERNI.

Jaroslav Kvapil

SUB SPECIE AETERNI.
To byl by největší zázrak: svůj život, všechen svět si provždy rozřešit věčnem a tak to uvidět. Dát vyžít v obzorech věčna svým vášním, chvilkám všem a sebe vyslovit věčna či kosmu výrazem. Svou touhu, jásavou radost, své sny a marnosti i bolest, únavu, rány žít smyslem věčnosti. 13 Svůj dnešek rozvinout v dálky a dneškem svým je zřít a všechna odvěká slunce v svůj dnešek soustředit. Tak teprv doved’ bys mluvit, až zmlkneš docela, v lesk příštích hvězdnatých nocí a v jitra přeskvělá, v bouř nových úchvatných vášní, jež stálou proměnou zas budou otřásat lidmi a dál se poženou, a v nové útvary lidstva a v nové krásy vděk a v nová vítězství slavná všech příštích myšlenek.