ZEDNÁŘSKÝ POZDRAV.
Ruce, jež k přísaze zvedli jsme před chvílí,
stiskněmež nyní v pevný řetěz, bratří!
Z půlnoci rodí se nový den spanilý,
včerejšek krví, zítřek lásce patří.
Spojme se rukama z člověka k člověku,
z národa v národ, ať tu nikdo není,
komu by ruky stisk v blízku i v daleku
neslíbil posléz láskou vykoupení!
Vítej nám, budoucno! Jaké jsi, nevíme,
chcem tě však lepší od věku zas po věk,
s Kollárem věštecky příští tvé zdravíme:
Slovana voláš? Ozve se ti člověk!
18