Hle jasné slunko ranní za červánky vstává(J6f)
Na staré sešlé hradbě jež se rozpadává(J6f)
já na Blaníku vrchu seděl v zamyšlení(J6f)
Můj přítel opatrně v teplý pléd se halí(J6f)
je chladný pronikavý první oddech denní(J6f)
a z údolí se k výši lehké mlhy valí(J6f)
Druh zapaluje doutník rozmrzele dýmá(J6f)
jej východ slunce myslím pranic nezajímá(J6f)
a s výčitkou mně praví Co jsme přišli vidět(J6f)
Ty snílku možná toužíš probuditi reky(J6f)
již pod Blaníkem celé prospali už věky(J6f)
Ó nech je dřímat Snad by začali se stydět(J6f)
jak na světlo by vyšli v přežilém svém kroji(J6f)
Já s úsměvem až k zemi sklonil hlavu svoji(J6f)
a pravím Jakýs hlahol slyším dole zníti(J6f)
Snad rekové se budí Nasloucháme tiše(J6f)
Toť píseň píseň slavná Nemůž klam to býti(J6f)
zní zdola stále silněj stoupá výš a výše(J6f)
Toť chorál Táboritů Nasloucháme tiše(J6f)
V tom roztrhla se mlha a my uviděli(J6f)
sokolskou četu stoupat na temeno hory(J6f)
Můj soudruh s ironií rozesmál se celý(J6f)
Toť tedy volá ony českých reků sbory(J6f)
jež probudil už ze sna jara úsměv žhavý(J6f)
Ti dovedou lid k spáse poroby jej zbaví(J6f)
A shaslou hvězdu slávy vyvolají z hrobu(J6f)
Ti osudu vstříc pevně nastaví svá čela(J6f)
a odrazí tu jeho věčnou divou zlobu(J6f)
Ti dokáží že ještě síla nevymřela(J6f)
i v pážích těch jež poutá sto let řetěz kletý(J6f)
Já za ruku ho pojal děl jsem pevně Věřím(J6f)
pojď se mnou v jejich čety(J3f)