Hvězdami úsměvů s hypnotisujícím strnutím ve zracích(Na)
v závojích blesků a síly i v lethargiích jak sníme(Na)
obraz náš v druhého světla všudypřítomných vibracích(Na)
v tisíci duší které jsme v životě potkali dříme(Na)
A každou vteřinou někde v dálce mihne se fantomem(Na)
cestami vnitřního ticha nad sněžnou čárou v bratrských krajích(Na)
v jeskyních s výdechem mámivým a ve podvědomém(Na)
a ve snů výstražných nepochopených jinotajích(Na)
Tvář naše zdrobnělá dle rodných dědičných příznaků(Na)
modelovaná smrtí jak v nervosních dotycích dláta(Na)
a zase duševní prýštění měsíčné z jemného oblaku(Na)
v zrcadlo dechem zamžené v stříbrných liniích sváta(Na)
z vln našeho hlasu se nořící pohybem jejich zvířená(Na)
z hořkého dýmu rostoucí nad uhlím krvavým dávného slova(Na)
v extasích lásky jak tiché slunce v nesmírno zdvižená(Na)
nad zemí čistou a zářnou jak zimní zahrada diamantová(Na)
O Přísný jenž nad všemi prostory nad větry staletí(Na)
zrakům duší od věků do věků bdícím jsi ponechal vládu(Na)
Chvíme se nad mocí své vůle jež v tohoto života zakletí(Na)
zbyla nám jako dědictví knížecí z tajůplného pádu(Na)
Tisíce dechů sladkých i otravných v dechnutí našem ožívá(Na)
k tisícům smrtí i slavností volají pro věky ulité zvony(Na)
a vlna kterou jsme pohnuli nekonečnem se rozlívá(Na)
zrádná i uzdravující v příbuzenství bratří na miliony(Na)
Učiň svatým náš přízrak A tam kde umdlení přináší v zápase(Na)
a zmatek vojů v den rozhodující oblakem černým ho postři(Na)
A tam kde nepřítel mystický do plášťů světla skrývá se(Na)
suggesci pohledů našich září svých paprsků zostři(Na)
V mukách těžce umírajících v milenců samotu důvěrnou(Na)
s šeptem o vykoupení všech lidí ať jemný se zvedne(Na)
a na města ozářená v předvečer slávy ať rukou svou ethernou(Na)
ukáže bratřím ó hvězdy v šílenství půlnoci sebevražedné(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
65. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
O. Březinovi.
(Sigismund Bouška)
-
Vzkříšení.
(Xaver Dvořák)
-
PÍSNĚ VEČERA.
(Zikmund Winter)
-
II Venuše, hvězdo má, kam že jsi odešla?
(Rudolf Medek)
-
HUDBA SLEPCŮ.
(Otokar Březina)
-
VĚJÍŘ VĚTRŮ
(Otokar Březina)
-
TAJEMSTVÍ BOLESTI.
(Otokar Březina)
-
LÁSKA.
(Otokar Březina)
-
ÚSMĚV ŽIVOTA.
(Otokar Březina)
-
Půlnoc bohů
(Rudolf Medek)