ZEMĚ dýchala do nocí šťastných dech vinic nesla jim do snů(Na)
staleté orloje v městech odbily půlnoc dřímaly lesy a vody(Na)
jen duše vyděděných bděly melancholické(Na)
u svých krvavých ohňů(Na)
Mučeníci těla jimž kvílení nejhlubších pramenů šumí z tepotu krve(Na)
a ve chvílích mlčení kroky stínů Z hořících keřů(Na)
jež vyšlehly do tmy bytosti jejich vanou k nim slova Rozhněvaného(Na)
a větry jež v žízni toužili píti sytí jen plamenů žízeň(Na)
Mučeníci lásky Den se jim prodloužil nocí však ztratil své světlo(Na)
Zbloudili do magických zahrad jež rostly před zraky šílenství jejich(Na)
a přerostly zahrady země stále výše se pjaly pralesy květů(Na)
a plnily prostor vyssály zardění jiter a západních září(Na)
od obzoru k obzoru rostly vějířem stínů do kalichů chytaly hvězdy(Na)
vesmír halily do tmy a tisíce žhavých a otravných vůní(Na)
z hlubin svých vichřicí vály a rostly v tajemné noci(Na)
k hranicím neznámých světů a uprostřed bloudili teskní(Na)
ztracení v nádheře soumraků hlas jejich umíral tichem(Na)
a nikdo jim neodpovídal daleko od nich leželo království ženy(Na)
nepřístupné staletími jen těžké větry z něj vály(Na)
a v noc jejich léta se blížilo září před jitrem světlo zodiakální(Na)
Mučeníci ticha Mystického ptáka slyšeli pěti věky prožili ve vteřinách(Na)
a když se procitlí vrátili do měst nikdo už neznal jich jména(Na)
slova jejich byla bratřím jen pohybem rtů a veselím němých(Na)
když požili vína i odpovídali jim soucitně znameními(Na)
Otroci prodaní staletí před narozením Otců pouta(Na)
vrostla do jejich těla a v jejich krvi se rozpustila(Na)
i zmírali prací svých nadějí jimiž do vysílení vzdělávali zemi(Na)
příliš jemnou by snesla jich kroky rozkvetlou k tanci nenarozených(Na)
Mučeníci hříchu Záhadní kteří sami sebe hledali marně(Na)
a na směr cesty své k sobě ptali se vlastního stínu ironického(Na)
Tváří svých poznati chtěli skloněni k zrcadlu krve(Na)
a v slzách ženy zřít úsměv svých retů stisknutých agoniemi duše(Na)
Žhavé mlčení jim v myšlenkách práhlo Mlčení hrobů a času(Na)
jak hněvivé echo radosti jejich Mlčení přísah a tíže(Na)
na rtech umírajících A když Láska vyšla o slavnostech světla(Na)
by líbala duše stín viny padl jim na tvář a změnil je v neviditelné(Na)
Mučeníci nedůvěry V nejjasnějším snu cítili blízkost nejhlubší tmy(Na)
i báli se sníti a za nocí slunce a duší hynuli bděním(Na)
hlas krve slyšeli v zpovědi nejčistčí lásky a neuvěřili pravdě(Na)
že zněla jim podobna rozhovoru bolestí s nadějemi(Na)
Mučeníci nejvyšší touhy Sny jejich bloudily od hvězdy k hvězdě(Na)
a zemřely dřív než dosáhly posledních světů Na váhách větru(Na)
vážili pozemské květy a i ty nejethernější smutně dopadly k zemi(Na)
a jako procitnutí zabloudilého bylo teskno jejich očekávání(Na)
jitra jejich čekala denního světla světlo čekalo na večery(Na)
večery čekaly nocí noci na přiznání ticha(Na)
ticho na rozhovor hvězd a hvězdy na příchod druhého času(Na)
však odpověď druhého času jak unesou pozemské větry pro tíži(Na)