Katastrofa.

František Cajthaml-Liberté

Slunko se na západ pomalounku kloní, na kapličce ve vsi umíráček zvoní. Sousedi se diví, rozmlouvají zdlouha: na věčnost odešel právě starý slouha. Truchlí celá obec, truchlí samospráva, pokud slouha chodil, vždycky byla zdráva. Starý rychtář, radní potřebují rady – a nebožtík uměl poraditi všady. Ve všem doved’ najít šťastně pravou dirku, hladce šlo, co chtěli páni na pecirku. Starosta i radní uměli psát kdysi – teď je hlavy brní nad došlými spisy. Nuže, slouha přišel, nasadil si brejle: „Jářku, takhle, tentonc, je to kmotře Hejle.“ Ba, i ve komisích dbáno jeho hlasu, nebo když se pilo na obecní kasu. Doba těžkých zkoušek obci teď nastává, že ji opustila nejmoudřejší hlava.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

334. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PADÁNÍ SNĚHU. (Jan Opolský)
  2. Pohádkář. (Adolf Heyduk)
  3. OPUŠTĚNÝ HŘBITOV (Antonín Klášterský)
  4. Osika. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Píseň. (Antonín Klášterský)
  6. Rakve. (Jan Daniel Korvín)
  7. MOTIV HŘBITOVNÍ. (Emanuel z Čenkova)
  8. X. Tichý růvek leží pozapadlý, (Jan Neruda)
  9. MOTIV KRAJINNÝ. (Adolf Racek)
  10. Resurrectio Hungariae. (Vincenc Furch)