Katastrofa.

Katastrofa.
Slunko se na západ pomalounku kloní, na kapličce ve vsi umíráček zvoní. Sousedi se diví, rozmlouvají zdlouha: na věčnost odešel právě starý slouha. 12 Truchlí celá obec, truchlí samospráva, pokud slouha chodil, vždycky byla zdráva. Starý rychtář, radní potřebují rady – a nebožtík uměl poraditi všady. Ve všem doved’ najít šťastně pravou dirku, hladce šlo, co chtěli páni na pecirku. Starosta i radní uměli psát kdysi – teď je hlavy brní nad došlými spisy. Nuže, slouha přišel, nasadil si brejle: „Jářku, takhle, tentonc, je to kmotře Hejle.“ Ba, i ve komisích dbáno jeho hlasu, nebo když se pilo na obecní kasu. Doba těžkých zkoušek obci teď nastává, že ji opustila nejmoudřejší hlava.