Příchod.

František Cajthaml-Liberté

Příchod.
Duší mou táhne se veliký sen, o bratřích, které kdys budoucnost zrodí, jedenkrát v nádherný sluneční den u břehů zelených přistanou s lodí. Nebudou bázlivě klopiti zrak, však jako orlové pohlédnou kolem, na čele vryt je jim svobody znak a tváře nezryty vášní a bolem. Půjdou přes bláto vsí, prach starých měst, otevřou žaláře, rozlámou meče a pušky, v továrních zdech přečtou si bídy zvěst, ve chrámech pošlapou šalebné bůžky! Rozžehnou pochodně krvavé v tmách a havěť nečistou zaženou v dáli, překročí paláců i chatek práh, člověka poznají v rabu i v králi – – Kolikrát bez ozvy zmlkne můj hlas, než loď se vaše z vln a par vynoří? Ó, bratři silní! Vím, nedočkám vás – však denně s důvěrou pohlížím k moři! [3]
Básně v knize Nové písně:
  1. Příchod.
  2. Hornické vesnice.
  3. Potulkou.
  4. Utonulé.
  5. Vzpomínka.
  6. Ty bratře...
  7. Naposled.
  8. Tuláci.
  9. Červená okna.
  10. Fabrikant Skrad.
  11. Z časů roboty.
  12. Katastrofa.
  13. Opuštěný.
  14. Vichřice.
  15. Strašidlo.
  16. Soudný den uhlobaronů.
  17. Pokání.
  18. Stará pohádka.
  19. Cikáni.
  20. Aliance.
  21. Krev lidu.
  22. Dělnice.
  23. Nevěř!
  24. Kovkopové.
  25. Víra.
  26. Volnosti!
  27. Zpověď.
  28. My nevěříme sobě.
  29. K prvnímu máji.
  30. Prodaná nevěsta.
  31. Píseň života.
  32. Mé písně.
  33. Psí balada.
  34. Hněv.
  35. Válečná.