Hornické vesnice.

František Cajthaml-Liberté

Hornické vesnice.
Ty černé hornické vesnice, najednou zrozené sestry, jak celý kraj jsou vždy hlučící a hostí dav lidu pestrý. Doškové chaloupky chátrají za nových činžáků řadou. K muzice zříš jít, je neděle, hubenou tam chasu mladou! Pod okny, uprostřed soudruhů na malé mzdy otec bouří – za vsí, kam oko jen doletídoletí, z komínů štíhlých se kouří. A matky i s kupou dětí svých spěchají, kde hudba víří: a pak zas s mizerným osudem na týden další se smíří. Rychle tak život zde odkvétá, dnes jinoch – stařec jsi zítra. Večer chce žít každý! V šachtě kdes‘ bude snad již mrtev z jitra....jitra...