Strašidlo.

František Cajthaml-Liberté

Strašidlo.
V stříbře se chví májová noc – ponocný propadl ve spánku moc, měsíček v rybníce shlíží svou tvář, bludiček v bažině mihá se zář....zář... Kdo to ťuká na okénko? Panenka odkládá své přadénko, panenka v chaloupce zjasnila líc, k okénku otevřít pospíchá vstříc. Tajemný muž do okna vklouz’, byl v rubáš oděný a neměl vous, průvanem lampička uhasla hned, tmou mlaskly hubičky sladké jak med. Na zvonici zahoukl výr – kdo as o půlnoci ruší tu mír? Na našem hřbitově duchů je čas – kdo’s dobrý, dávno spi a duši spas! Když houká výr a štěká pes, prochází strašidlo skrz celou ves, nikomu neškodí, plodí však strach, neb možná, že to je sám Arcivrah! 14 Za živý svět nejde lid ven, dokud křik kohoutí nezdraví den, do kostelních potom pospíchá bran: tajemství velké zná velebný pán.....pán...