Psí balada.

Psí balada.
V dalekém východě, v tureckém městě občané běhají, zdvihají pěstě. Síra a plameny v mračnech se blíží – usmířit Allaha, to půjde ztíží! Ohavný spáchán byl před chvílí hřích: na pomník proroka pes nožku zdvih’. V okovech nedbalá pyká stráž bledá, psa tisíc pohodných po městě hledá. Derviši v mešitě zbožně se modlí, by Allah odpustil ten skutek podlý. 29 A čelem bijí v zem jak cep do klásků, kvílí, že nemohou za tu psí chásku! Pomiluj, Allahu, své sluhy slyš, odpust a svědomí výčitky ztiš! Budou-li Allaha zkroceny hněvy? To nikdo z věřících zástupů neví! Jisto jen, že strážcům ulétnou hlavy – na dobrou výstrahu je to lék zdravý. Jisto, že psi budou nešťastně žít, za hřích ten na zemi psí peklo mít.